Hlavní obsah

Voliči Senát ignorují, je pro ně zbytečný

– PRAHA

Voliči mají o volby do Senátu čím dál menší zájem. A druhé kolo letošních voleb mělo absolutně nejmenší účast v dosavadní historii pravidelných obměn třetiny horní komory. K volebním urnám přišlo v pátek a v sobotu pouze 18,41 procenta oprávněných voličů.

Foto: Petr Mráček

Cewe fotokniha roku

Článek

Letošní volební účast je ještě o dvě procenta nižší než při senátním finále před šesti lety. Tehdy přišlo hlasovat 20,36 procenta voličů.

Nejméně voličů přišlo k letošnímu senátnímu finále na Frýdeckomístecku, a to jen 13,46 procenta oprávněných voličů. Naopak nejvyšší zájem o finálový duel letos zaznamenali volební komisaři v Praze 6, kde sčítali hlasy 28,86 procenta voličů.

Vůbec nejméně lidí si dosud přišlo vybrat senátora loni při finále doplňovacích senátních voleb v Brně - pouze 10,27 procenta voličů.

Účast při volbách do Senátu
.19961998200020022004
1.kolo35,0342,3733,7224,1028,97
2.kolo30,6320,3621,5632,5518,41
zdroj: www.volby.cz

Pozn.: V roce 2002 bylo 2. kolo senátních voleb spojeno s volbami do obecních zastupitelstev, zatímco v ostatních případech se s ostatními volbami spojovalo 1. kolo.

Podle politologů za to může především malá prestiž Senátu, přesvědčení mnoha lidí o jeho zbytečnosti a obecný evropský trend spojený s klesajícím zájmem občanů o volby.

"Je to trend, který se netýká jenom České republiky, týká se i ostatních středoevropských zemí. Víceméně se to týká i západoevropských. Je to trend - nedůvěra v politickou reprezentaci," řekl politolog Rudolf Kučera.

Senát se moc nesnaží

Také politolog Daniel Kunštát poukázal na to, že nízká volební účast je obecným trendem, který v posledních osmi až deseti letech provází všechny typy voleb. Hovořil v této souvislosti o "deziluzi z politiky". Druhý důvod spatřuje v tom, že politické elity nedokázaly od samého začátku existence horní komory dostatečně vysvětlit její smysl a význam.

Politoložka Vladimíra Dvořáková však nepovažuje nízkou volební účast za krizi demokracie. České televizi řekla, že politologové hovoří spíše o krizi autority. To znamená, že obyvatelstvo nemá velkou úctu k institucím a s postupným rozšiřováním lidských a občanských práv se zmírňuje pocit zodpovědnosti. "Lidé nepřijímají zodpovědnost za budoucnost této země," řekla.

Nízká volební účast vystavuje podle Dvořákové určitou známku nejen Senátu, ale i obyvatelstvu, které nezná jeho pravomoci a podceňuje ho, i médiím, v nichž se často píše o nepotřebnosti horní komory.

"Zároveň Senát dělá strašně málo pro to, aby zvýraznil a zdůvodnil svoji existenci," uvedla. Nízkou volební účast přičítá i možné otrávenosti občanů politikou.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám