Hlavní obsah

Vítr poškodil na Boubíně stovky stromů. Souše i zdravé smrky musí zůstat na místě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Stovky souší i zdravých stromů polámal na přelomu roku silný vítr u Knížecí a Lukenské cesty v Boubínském pralese na Prachaticku. Popadané stromy poškodily i dřevěný plot kolem pralesa. Zlomené či vyvrácené stromy musí podle rozhodnutí Správy chráněné krajinné oblasti Šumava, v níž se prales nachází, lesníci nechat v porostech. Jde totiž o bezzásahové území.

Foto: Eva Jouklová

Popadané stromy v Boubínském pralese

Článek

„Podle rozhodnutí Správy chráněné krajinné oblasti Šumava se musí poškozené dříví nechat v porostech. Jde asi o pět set metrů krychlových,“ řekl Miloš Juha, ředitel boubínského lesního závodu Lesů České republiky.

„Souše i mnoho zdravých smrků se na jaře stanou atraktivní pro kůrovce. Vzhledem k tomu, že v národní přírodní rezervaci téměř nesmíme proti škůdcům zasahovat, obávám se kůrovcové gradace,“ dodal Juha.

Prosincový vítr poškodil stromy především v centrální části pralesa, do které má veřejnost vstup zakázaný. Ostatní cesty jsou podle Juhy bezpečné.

Stezka kolem šumavského rybníku Olšina je pod vodou. Lesníci ji uzavřeli

Domácí

„K Boubínskému jezírku se návštěvníci dostanou po náhradní trase s povalovými chodníky a mostkem, kterou jsme zde loni za půl milionu vybudovali,“ uvedl Juha.

„Vede po stávající značené zelené z parkoviště Na Kaplici pod Boubínem kolem Stromu duší a informačního střediska na Idině pile. Po stejné cestě se turisté vrátí zpět,“ doplnil.

Juha také připomněl, že když v roce 2019 vrcholila na Boubíně kůrovcová kalamita, lesníci dělali vše pro to, aby škody byly co nejmenší.

„Díky nákladným, ale šetrným zásahům, jako je třeba loupání kůry ze stojících stromů, a velkému personálnímu nasazení lesníků se podařilo snížit objem napadených stromů na minimum,“ zdůraznil Juha.

Boubínský prales, který se rozkládá na ploše více než šest set šedesát hektarů, je třetí nejstarší přírodní rezervací v České republice. Vyhlášena byla v roce 1858. 

Důvodem ochrany je bukosmrkový porost, který je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.

V roce 2020 se v centrální části pralesa rozšířila bezzásahová plocha o další hektary. Zasahovat se tu nesmí na ploše zabírající téměř sto čtyřicet hektarů.

Foto: Eva Jouklová

Popadané stromy v Boubínském pralese

Reklama

Výběr článků

Načítám