Článek
Vyhověl totiž stížnosti českého exekutora Jana Grosama a rozhodl, že kárné řízení u Nejvyššího správního soudu (NSS) nebylo v jeho případě spravedlivé, protože kárný senát nesplňoval požadavky na nezávislost a nestrannost. Mimo jiné tím, že se proti jeho verdiktu nelze nikam odvolat.
Ministerstvo spravedlnosti už chystá ve věci změnu zákona. ESLP přiznal Grosamovi náhradu nemajetkové újmy ve výši čtyři tisíce eur (cca 99 tisíc korun) a Česko má podle verdiktu učinit opatření vedoucí k nápravě porušování práva, jak upozornil server Česká justice.
Podle Kanceláře vládního zmocněnce při ministerstvu spravedlnosti, která Česko zastupuje při sporech u ESLP, může vláda verdikt soudu ještě zvrátit tím, že se odvolá k velkému senátu soudu ve Štrasburku.
Grosam dostal v roce 2012 u kárného senátu NSS pokutu za to, že sepsal exekutorský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti, jehož obsahem bylo uznání dluhu obchodní společnosti v částce přesahující 67 milionů korun.
Nebyl totiž schopen prokázat, že si ověřil, zda osoba uznávající dluh byla oprávněna k takovému jednání. Exekutor neuspěl se stížností u Ústavního soudu, proto se obrátil do Štrasburku, kde mj. namítal, že proti kárnému trestu není v Česku možnost odvolání.
Nejvyšší správní soud zamítl předběžné opatření pro Chvaletice
Soud jeho argumenty vyslyšel. ESLP upozornil, že u některých ze členů kárného senátu, který byl tvořen dvěma soudci z povolání a čtyřmi přísedícími, v tomto případě ze dvou exekutorů, advokáta a další osoby vykonávající právnické povolání, mohly být pochyby o transparentnosti jejich výběru. Někteří z nich by také nemuseli být nezávislí, protože by mohli být v podřízené pozici vůči ministru spravedlnosti, tedy kárnému žalobci.
Přísedící z řad soudních exekutorů byli navíc konkurenty kárně stíhaného exekutora. Bývalý předseda a zakladatel Nejvyššího správního soudu Josef Baxa s verdiktem a tvrzeními ESLP nesouhlasí.
„Není to kritika NSS, nýbrž zákonné úpravy a myslím si, že je dost ostrá a dost nespravedlivá v porovnání s tím, jak soud se svou kompetencí od roku 2008 a 2009 zacházel,“ řekl ve čtvrtek Právu Baxa, který je společně s nynějším předsedou NSS Karlem Šimkou v Lucemburku.
Deportace migrantů Britům zhatil Štrasburk
Nedokonalost zákona potvrdil ve vyjádření pro Právo i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „My už od března připravujeme novelu zákona. Rozsudek nám jen potvrdil nutnost změny,“ napsal včera z Paříže Právu Blažek. Doplnil, že zmíněná novela by se měla týkat složení kárných senátů i zavedení dvoustupňového kárného řízení, tedy s možností odvolat se proti verdiktu NSS.
„Myslím si, že model, který nyní máme, přinesl oproti předchozí úpravě plné nedostatků mnohem větší legitimitu do kárného řízení. Byla odstraněna dřívější taková ta falešná solidarita. Je to podle mě precizně a kompetentně posuzováno a kárná rozhodnutí jsou jak uvnitř justice, tak navenek akceptována,“ míní Baxa.
Spor podle něj může ještě pokračovat předložením případu tzv. velkému senátu ESPL, protože i hlasování soudců o nynějším verdiktu bylo velmi těsné, verdikt byl přijat většinou čtyř hlasů proti třem. „No ježíšmarjá,“ reagoval Baxa na otázku Práva, zda odmítá výroky evropského soudu o tom, že kárný senát Nejvyššího správního soudu není nestranný a nezávislý.
„Jako bývalý předseda, který nynější model kárných řízení spoluvytvářel, za něj ručím. Nikdy nebyly námitky nedostatku nestrannosti nebo nezávislosti. Absolutně ne,“ dodal Baxa. Jeho nástupce Šimka se zatím k verdiktu kvůli zmíněné cestě do Lucemburku nevyjádřil, ale lze předpokládat, že bude mít podobný názor jako Baxa.
Na Rusko už bude soud ve Štrasburku krátký
Vávra: Musí být šance odvolání
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra ale připomenul, že v justici se o problému chybějící možnosti odvolání v kárném řízení debatovalo dlouho. „Evropský soud připomněl, že stát je na základě rozsudku povinen přijmout obecná opatření k nápravě, jejichž podoba je plně v rukou zákonodárce. Výslovně také zdůraznil, že z rozsudku nelze dovozovat povinnost státu obnovit všechna podobná řízení, v nichž bylo pravomocně rozhodnuto,“ upozornila Kancelář vládního zmocněnce.
Vávra k rozhodnutí ESLP uvedl, že se nabízí, aby vznikly dva kárné soudy či senáty, z nichž jeden bude odvolacím. „Musí vzniknout možnost odvolání. Když to takovým způsobem prolomila mezinárodní justiční instituce, tak už o tom není sporu. I náš Ústavní soud také zmínil, že je propustnější úprava dvoustupňová. Nemyslím si, že by to mělo být nějaké složité či drahé řešení,“ podotkl Vávra.
Složení kárného senátu ze soudců a dalších právnických profesí včetně advokátů či exekutorů mu ale nepřijde jako problém. Podle Vávry to přináší širší pohled na daný spor.