V každé páté domácnosti žijí děti jen s jedním rodičem

Podle šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) se většinou jedná o rodiny, kde bydlí matky se svými dětmi. Matky v neúplných rodinách mají v porovnání s matkami v úplných domácnostech nižší stupeň vzdělání a jsou častěji nezaměstnané.

Podíl neúplných rodin je vysoký zejména na severozápadě Čech a na severní Moravě, vyplývá z údajů ČSÚ. Jedná se o oblasti, kde je současně vysoká nezaměstnanost a menší podíl lidí s vyšším vzděláním.

Struktura rodin se v Česku mění v závislosti na vysoké rozvodovosti a rostoucím počtu párů, které spolu žijí bez oficiálního potvrzení partnerského svazku. V tomto směru Česko kopíruje evropský trend, potvrzují experti.

Za důvody toho, že roste počet rodin, kde vychovává děti jen matka nebo otec, považují konzervativní politici a zastánci tradiční rodiny nedostatek náboženské výchovy a příliš štědré sociální podpory, které umožňují zejména ženám žít mimo oficiální klasický rodinný svazek.

Příčinu vidí i v emancipaci a přílišném vzdělání žen, které jim údajně brání a odvádí je od plnění mateřských a manželských povinností.

Podle jiných studií však právě vysokoškolačky a vzdělané ženy mají zájem na úplné rodině. Tomu odpovídá i šetření ČSÚ, kdy v úplných rodinách převládají ženy s úplným středním či vysokoškolským vzděláním. Navíc řada otců opouští rodiny s dětmi, aniž mají zájem se na výchově dětí výrazně aktivně podílet, protože zakládají rodiny nové.

Řada sociologů proto spíše poukazuje na vliv chudoby a sociálního vyloučení, kdy v řadě rodin se chudoba, nízké vzdělání a z toho odvozený způsob života včetně kriminality dědí z generace na generaci a promítá se v rodičovské odpovědnosti, ale i v nedostatečné osvětě například při plánovaném těhotenství.

Podle sociologů na rodinné vztahy negativně působí i rostoucí počet rodin, kde funguje tzv. víkendový otec. Ten přes týden pracuje stovky kilometrů od rodiny a domů se vrací pouze v sobotu a neděli. Stále více zaměstnavatelů navíc preferuje ty zaměstnance, kteří nejsou svázáni rodinnými závazky či se pro kariéru vzdají rodin. Změna životních hodnot, preference kariéry a volného způsobu života se rovněž podepisují nad rodinným chováním lidí.

„V praxi neplatí, že špatná rodina je lepší než neúplná,“ říká socioterapeutka Zdena Prokopová z informačního a poradenského centra ROSA s tím, že v úplných rodinách, kde existují pokřivené vztahy, není pro výchovu dětí optimální prostředí, i když formálně je vše v pořádku.

„Celý život se máme vzdělávat. Potíž je v tom, že nás nikdo ale záměrně systematicky neučí být dobrými rodiči a partnery. Těmi se stáváme bez průpravy a někdy i nechtěně,“ dodává.

Podle expertů je rozhodující, aby dítě vychovával ten z rodičů, který má pro to lepší předpoklady. Výše majetku však přitom není rozhodující kritérium, upozorňují experti.