Hlavní obsah

Ústavní soud zdravotnický informační systém nezrušil

Právo, Petr Kozelka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Skupina dvaceti senátorů neuspěla se svým návrhem na zrušení Národního zdravotnického informačního systému. Plénum Ústavního soudu (ÚS) nenašlo důvod k zásahu, evidence informací ve zdravotnických registrech podle soudců naplňuje legitimní cíl, tedy ochranu zdraví.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud

Článek

Vzájemně propojený systém různých registrů podle zákona slouží ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva nebo o činnosti poskytovatelů péče a jejich ekonomice.

Návrh na škrty v zákonech o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění podalo 20 senátorů z různých klubů v roce 2016. Senátoři na systému kritizovali, že nerespektuje právo na soukromí a je prý „historickým reliktem předrevolučního centrálně řízeného zdravotnictví”.

ÚS měl ale jiný názor. „Právní úprava není postavena na koncepci plošného sběru a evidence všech údajů ve všech zdravotnických registrech; vždy jde toliko o dílčí záznamy konkrétních registrů, sledující legitimní cíl v podobě ochrany zdraví,“ rozhodlo plénum se soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem.

Deset let trvající předběžné opatření je za hranou, upozornil Ústavní soud

Krimi

„Účely zdravotnických registrů jsou vymezeny zákonem. V takové situaci je ústavně slučitelné, aby právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů, zahrnující v sobě i právo na informační sebeurčení, přiměřeným způsobem ustoupilo právu na ochranu zdraví,“ dodali soudci s tím, že u žádného z údajů evidovaných v některém ze zdravotnických registrů neshledali jeho zjevnou nedůvodnost.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám