Umělé oplodnění pro single ženy je na dosah. Do hry ale promlouvá Babišův byznys

„Je to spíše etická otázka než medicínská. Požádal jsem etickou komisi ministerstva, aby to posoudila. Osobně s tím problém nemám,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Dodal, že současný zákaz se stejně obchází. „Ženy přijdou s kamarádem a podobně. Bylo by dobré to narovnat,“ řekl.

Role asistované reprodukce v Česku roste. Na každém desátém narozeném dítěti se podle dat České gynekologicko-porodnické společnosti podílí umělé oplodnění, jde zhruba o sedm tisíc dětí ročně. Celkový počet zákroků dosahuje 50 tisíc ročně.

Pojišťovny hradí ženám do 40 let tři cykly, ve specifických případech čtyři. Každý cyklus představuje jeden kompletní pokus o otěhotnění. Zákon ale asistovanou reprodukci definuje jako léčbu neplodnosti heterosexuálního páru – svobodné ženy na ni nárok nemají.

V Evropě je Česko spíše výjimkou. Umělé oplodnění pro ženy bez partnera zakazuje jen sedm zemí EU, například Polsko nebo Itálie. Naopak Nizozemsko, Švédsko nebo Španělsko ho umožňují. První dítě počaté umělým oplodněním – Angličanka Louise Brownová – přišlo na svět v roce 1978, v Československu se podobný úspěch podařil o čtyři roky později.

Změnu nyní podporuje i Česká gynekologicko-porodnická společnost. „Je tu nemalá skupina single žen, které jsou zabezpečené a dítě by si přály, ale v Česku ho legálně mít nemohou,“ říká šéfka sekce asistované reprodukce Nicole Mardešićová.

Změna zákona by však mohla být problematická. Velkým hráčem na trhu reprodukční medicíny je premiér Babiš prostřednictvím svého fondu Hartenberg Holding. „Možná nevíte, že můj fond má 62 klinik na umělé oplodnění v Evropě,“ řekl na nedávné konferenci o porodnosti na Úřadu vlády.

Někteří experti i opoziční politici proto poukazují na střet zájmů. Vláda může Babišovým klinikám vylepšit byznys rozšířením okruhu klientek – zvýšením počtu hrazených pokusů, rozšířením věkové hranice nebo zpřístupněním zákroku ženám bez partnera.

„U Babiše existuje riziko střetu zájmů, respektive významný reputační problém. Pokud by se ve Sněmovně hlasovalo o změně pravidel, považoval bych za správné, aby se hlasování zdržel,“ uvedl stínový ministr zdravotnictví za ODS Štěpán Slovák.

Problémem zůstává i financování. Mnohé moderní metody v porodnictví pojišťovny nehradí a páry si je musí doplácet – jde například o mražení embryí nebo prodlouženou kultivaci. Podle Mardešićové páry léčbu kvůli nákladům odkládají.

„Takzvané nadstandardní metody už dávno nejsou nadstandardní,“ upozornila. Věk prvorodiček se za posledních 25 let posunul o pět let a plodnost žen po 35. roce výrazně klesá.

Každá pátá žena mladší čtyřiceti let v Česku žije sama, dokládá průzkum Současná česká rodina Masarykovy univerzity v Brně. Právě tato skupina by na pomoc danou změnou zákona dosáhla. Resort si hodlá vyžádat stanoviska z medicínské, právní, sociální i etické oblasti. Pokud nezazní zásadní námitky, má připravit změnu zákona o specifických zdravotních službách.