Článek
Spor se k Ústavnímu soudu dostal poté, co se na něj obrátil brněnský krajský soud, kterému přišla část zákona o pobytu cizinců na území České republiky příliš přísná. Šlo o ustanovení, podle kterého úřad zastaví řízení o žádosti, pokud si cizinec neovládající český jazyk neobstará na své náklady profesionálního tlumočníka.
Konkrétně se případ týká Ukrajince, který písemně na předepsaném formuláři požádal o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Úřad si jej pozval k výslechu, kde muž prohlásil, že nemluví česky. Byl proto poučen, ať příště přijde s tlumočníkem.
Místo profesionála si ale muž přivedl předsedu družstva, pro které muž pracoval. Předseda byl také Ukrajinec, ale v tuzemsku žil dvacet let a mluvil dobře česky, jenže úřad jej jako tlumočníka neuznal a řízení v mužově žádosti zastavil.
ÚS: Řízení nelze rovnou zastavovat
Podle krajského soudu takový postup omezil rozsah soudního přezkumu pouze na otázku, zda si cizinec ve stanovené lhůtě zajistil tlumočení. „Jako s kanónem na mouchu,“ napsal krajský soud v návrhu a navrhl ustanovení zrušit.
Plénum se soudcem zpravodajem Josefem Baxou sice návrhu nevyhovělo, ale současně dalo úřadům návod, jak postupovat správně. „Řízení lze zastavit jen tehdy, není-li možné bez tlumočení o žádosti cizince rozhodnout a cizinec zároveň neplní povinnost si tlumočení zajistit,“ konstatoval Baxa.
„Pokud bez využití tlumočníka není možné rozhodnout, ale žadatel usiluje o splnění své povinnosti si tlumočníka obstarat a neobstruuje, rovněž nelze řízení zastavit. Pokud by správní orgány zastavily řízení a tyto podmínky nebyly splněny, správní soudy takové jejich rozhodnutí zruší,“ dodal Baxa.
