Článek
Pravidelné vzlety moderních bojových letounů nejsou podle Bronka, který analýzu zveřejnil, proti jednosměrným útočným dronům dlouhodobě udržitelným řešením. Spotřebovávají letové hodiny stíhaček a zásoby drahých raket vzduch-vzduch, které by byly v případě rozsáhlejšího konfliktu potřebné pro jiné úkoly. NATO by proto podle něj mohlo vytvořit samostatnou mnohonárodní jednotku určenou právě k boji s drony.
Letka by podle analytika mohla mít zhruba 16 až 24 letounů a její posádky by se výhradně zaměřovaly na zachycování jednosměrných útočných dronů. Její části by mohly být rozmístěny například v Polsku, Rumunsku nebo pobaltských státech.
Bronk mezi možné platformy řadí turbovrtulové i proudové cvičné letouny. Za jednu z nejpřesvědčivějších dostupných možností označil zmíněný český L-39NG Skyfox. Oproti pokročilejším proudovým cvičným letounům má podle něj výrazně nižší provozní náklady a zároveň dostatečný výkon i proti rychlejším proudovým verzím ruských dronů Geraň. Výhodou má být také dostupnější výrobní kapacita Aera.
Letoun nemá vlastní radar, k cíli by jej proto musely navádět pozemní prostředky, letoun včasné výstrahy AWACS nebo výkonnější bojové stroje. Ty by letoun navedly do blízkosti dronu, který by následně posádka zaměřila a sledovala pomocí podvěsného zaměřovacího systému.