Článek
„Kvalifikovaní učitelé chybí prakticky ve všech aprobacích,“ okomentoval výzkum ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Situaci podle něj negativně ovlivňuje vysoký počet malých škol.
Rozsáhlý průzkum ministerstvo školství (MŠMT) zopakovalo po šesti letech letos v květnu. Srovnání s předchozím šetření nevychází pro české školství dobře, podle ministra ukazuje na prohlubující se regionální nerovnosti.
„V nadcházejících letech budeme svědky velkých regionálních rozdílů v poptávce po učitelích. V řadě regionů už nyní vidíme úbytek počtu dětí v mateřských školách, případně na prvním stupni základních škol. Naopak ve velkých městech a v jejich okolí vidíme příliv obyvatelstva a rostoucí poptávku po vzdělávání,“ nastínil budoucnost Bek (STAN).
Zcela bez kvalifikace je v Česku 7,4 procenta učitelů, což odpovídá asi 11 754,5 celým úvazkům.
Nejvíce nekvalifikovaných učitelů – 17,3 procenta – má Středočeský kraj, navíc téměř devět procent z nich vůbec neusiluje o její doplnění. V Praze chybí kvalifikace 16,6 procenta učitelů.
Naopak nejlepšími čísly se může pochlubit Zlínský kraj, kde potřebné vzdělání chybí jen necelým pěti procentům pedagogů. Velmi dobře jsou na tom také Moravskoslezský kraj (93,6 procenta) a kraje Jihočeský, Olomoucký a Vysočina (všechny 93,6 procenta).
Z hlediska věku jsou na tom nejhůře na Karlovarsku, průměrný věk tamních učitelů je 49,1 roku. Zhruba 30 procent učitelů v Karlovarském kraji je ve věku 55 až 64 let, mladších 34 let je asi 13 procent.
Nejnižší průměrný věk mají učitelé v Jihomoravském kraji, a to 46,6 roku. Učitelů mladších 34 let je v tomto kraji 18 procent, těch nad 55 let 24 procent.
„Celorepublikově se průměrný věk učitelů od roku 2019 mírně zvýšil ze 47,2 na 47,4 roku,“ upozornil vrchní ředitel sekce sekce informatiky, statistiky a analýz na MŠMT Václav Jelen. Ředitelé jsou oproti tomu přibližně o pět a půl roku starší. Trend stárnutí učitelských sborů se tak podle průzkumu zatím nedaří trend otočit.
Ministerstvo má plán
Ministerstvo školství nyní plánuje s daty získanými z průzkumu dále pracovat. V nadcházejících týdnech se například chystá zpřesnit předpovědi, které ukážou, jací učitelé budou školám v následujících letech chybět.
„Tak, abychom mohli nastavit objednávku pro univerzity na příští roky. Už v nadcházejícím semestru budou pedagogické fakulty přijímat více studentů přibližně o pět procent a chceme v tom pokračovat,“ uvedl Bek s tím, že aprobovaní učitelé – tedy ti, kteří učí podle své specializace – chybí prakticky ve všech kvalifikacích, naléhavě zejména v informatice nebo fyzice.
V případě že senátem projde tzv. velká školská novela, pomohou data také s nastavením finanční podpory pro školy, které mají ztížené podmínky vzdělávání, tj. indexované školy.
