Článek
„NBÚ se v současné době v souladu se svou působností v oblasti ochrany utajovaných informací zabývá zjišťováním, prověřováním a vyhodnocováním všech skutkových okolností dané věci,“ potvrdil serveru iROZHLAS.cz Milan Radosta z mediálního odboru Národního bezpečnostního úřadu.
Jak Novinky informovaly v úterý, Turek se v nedělní debatě v České televizi odvolával na „utajované“ informace o novém sankčním balíčku EU proti Rusku. Odkud je má, ale zůstává nejasné. Jako poslanec ani vládní zmocněnec se totiž s obsahem těchto neveřejných materiálů standardně neseznamuje. Navíc má jen nejnižší stupeň prověrky.
„Jsou tam tvrdé sankce ve vztahu k Rusku, které jsou ale v utajeném režimu, takže je tady nemůžu říkat,“ řekl Turek. To zmínil v odpovědi na otázku moderátora Martina Řezníčka, jaké kroky by podnikl, kdyby se stal ministrem zahraničí a zároveň se potvrdilo ruské vměšování do pardubického požáru z minulého pátku.
Jak se poslanec, který je zároveň vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, dostal k informacím, které jsou podle něj „utajované“, není jasné. Novinky se ho během pondělí pokusily kontaktovat. Na zaslanou SMS ani telefonáty ale nereagoval.
Jako poslanec má Turek podle zákona zvláštní přístup k utajovaným informacím i bez prověrky, ale jen v rozsahu nezbytném pro výkon funkce. K obsahu připravovaného sankčního balíčku by se jako řadový poslanec běžně dostat neměl, protože jej probírá hlavně vláda, jejímž členem není.
Turek informaci nemohl získat ani ze zahraničního nebo evropského sněmovního výboru, kde působí. Novinky si ověřovaly obsah jednání obou výborů a ani na jednom se téma sankcí neřešilo.
Ani jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal se k těmto informacím dostat nemohl. Na tuto nevolenou funkci se totiž zvláštní přístup k utajovaným informacím nevztahuje.
Přesto ale, podle svých slov, ví o informacích, které jsou v utajeném režimu. A to i navzdory tomu, že má jen nejnižší bezpečnostní prověření, které mu udělilo samo ministerstvo životního prostředí.
Pokud by Turek chtěl prověrku o stupeň vyšší, musel by si zažádat o prověření na úrovni „důvěrné“. Tímto nebo vyšším stupněm běžně disponují například náměstci na ministerstvech vnitra, obrany nebo zahraničních věcí. V takovém případě by ho musel prověřit Národní bezpečnostní úřad.
