Článek
„Pokud nebudeme mít plán B, tedy jak s těmi dětmi budeme pracovat, když jejich trestní odpovědnost snížíme, tak ji snižovat nemůžeme. Nikdo nechce, aby se ve vězení naučily, co ještě neumí, za co ještě nebyly odsouzeny,“ argumentovala Malá na středečním jednání sněmovního ústavně-právního výboru. Podle ní je po tématu společenská poptávka, ale lidé neznají potřebná data.
Právě data o dětské kriminalitě prezentovala na jednání výboru Jana Hulmáková z IKSP. „Výsledky výzkumu tvrzení o zvyšující se brutalitě a závažnosti násilné kriminality nepotvrdily,“ sdělila v závěru prezentace. Dětská kriminalita podle ní po roce 2000 významně klesla a drobný nárůst z posledních let je stabilizovaný.
„Snížení hranice trestní odpovědnosti nevyřeší problémy systému soudnictví spočívající v nedostupnosti vhodných forem prevence,“ dodala Hulmáková. Upozornila také na to, že většina státních zástupců či soudců je proti snížení hranice. Pro jsou z oslovených profesí jen pracovníci dětských diagnostických ústavů a dětských domovů se školou.
Proti změně se na středečním výboru postavili také opoziční poslanci. „V našem systému bychom mohli dětem závažně ublížit. Násilí i jiné páchání trestné činnosti vyplývá z prostředí, ve kterém děti vyrůstají,“ uvedla poslankyně STAN Barbora Urbanová. Apelovala na Malou, aby se jako zmocněnkyně zasadila o jiná řešení problémů s dětmi.
Ministři jsou pro
Jiří Pospíšil (TOP 09) připomněl, že o snížení hranice trestní odpovědnosti diskutuje už poněkolikáté a ani nyní není podle něj na místě změnu učinit. Také Karel Haas (ODS) je proti. „Jsem rád, že data v tuto chvíli vůbec nepotvrzují volání po snížení,“ reagoval na prezentaci.
Za myšlenkou snížit hranici trestní odpovědnosti stojí mimo jiné předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy). Ta ve středu uvedla, že o tématu chce dále jednat. Úvahy o snížení hranice si ostatně dala vláda i do programového prohlášení.
Jak Novinky informovaly už dříve, podporu změně vyjádřil také ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) či ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
„Obecně je na tom shoda, agrese a brutalita se dlouhodobě zvyšuje. A myslím si, že je potřeba s tím něco dělat,“ uvedl Metnar v únoru. Zmínil i konkrétní případ, kde se na brutálním činu podíleli i mladiství pachatelé. Podle Hulmákové nicméně nejzávažnější trestné činy děti páchají výjimečně.
Nyní pachatelé mladší patnácti let za svůj čin nemohou být odsouzeni, ale soud jim může nařídit ústavní výchovu nebo umístění do detenčního ústavu, který fakticky funguje ve vězeňském režimu.
