Toxoplazmózou trpí až čtvrtina Čechů

S epidemií toxoplazmózy se ČR potýkala v roce 1994, kdy bylo nahlášeno přes 2000 případů. Za loňský rok jich sice je 71 a letos za první tři čtvrtletí 53, ale odborníci jsou přesvědčeni, že latentní nákazou v ČR trpí mezi 15 a 25 procenty populace.

„Dostupná data o podílu latentně infikovaných pro takto výrazný pokles nesvědčí. Domníváme se, že skutečný počet případů je mnohem vyšší,“ upozornil v souvislosti s počty zaznamenaných nákaz vedoucí Národní referenční laboratoře pro toxoplazmózu Petr Kodym.

Celosvětově je nákazou infikována přibližně třetina světové populace.

„Lidé se mohou nakazit z prostředí kontaminovaného oocystami – infekčními stadii parazita vylučovanými s kočičím trusem. Často se jedná o hlínu, písek z pískovišť či špatně omytou zeleninu,“ dodal Kodym.

Lidé se nejčastěji mohou nakazit od koček, mezihostitelem mohou být i další kočkovité šelmy, ptáci, savci.

U lidí se zdravou imunitou je infekce bezpříznaková, případně jen s mírnými projevy. Podle odborníků se jen u pěti procent nakažených objeví příznaky podobné nákaze chřipkou, jako je zvýšená teplota, slabost, bolesti svalů či otoky uzlin. Po akutní fázi přechází v klidovou a člověk získává doživotní imunitu.

Jinak je tomu u lidí, kteří mají sníženou imunitu. U nich může infekce vyústit k zánětu srdečního svalu, poškození jater či nervového systému. U těhotných žen může při akutní infekci dojít k poškození plodu.

„Vrozená toxoplazmóza postihuje zejména mozek a smysly plodu, může být také příčinou potratu či vrozených vývojových vad. Pokud ale nákazu u těhotné ženy odhalíme včas, lze nasazenou léčbou riziko přenosu na plod snížit, a dokonce i potlačit některé již přítomné symptomy,“ uvedla Markéta Geleneky z Kliniky infekčních nemocí 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Bulovka. Omezení rizik napomáhá i prenatální screening, který však není povinný.