Článek
„Ze zákona musí každá obec zajistit svým obyvatelům školní docházku, a pokud nemá vlastní školu, využívá na základě smluv školy zřizované obcemi v okolí. Problémem je, že když se tyto školy naplní, smlouva může být vypovězena a obce musí hledat jiné možnosti,“ uvádí studie Aspen Institute.
Studie také upozorňuje, že taková smlouva nedává zastupitelstvu obce, ze které pochází žáci, vliv na školu, která se nachází v jiné obci. Jako konkrétní příklad obou problémů uvádí zkušenost starosty Jihomoravské obce Železné, Radomíra Pavlíčka.
„Město Tišnov bez toho, aby nám cokoliv oznámilo, svolalo mimořádné jednání zastupitelstva a jako jediný bod jednání zrušilo původní školské obvody. Tudíž my jsme byli hozeni přes palubu, když to řeknu takto,“ řekl pro studii Pavlíček.
Kromě povinné školní docházky, která platí pro děti od 6 do 15 let, musí obce nově zajišťovat i místa v mateřských školách pro děti starší tří let. Vlastní školku má přitom jen 3 399 českých samospráv z celkových 6 254. Základní školy pak provozuje 2635 obcí, které provozují celkem 3 620 veřejných základních škol.
Studie uvádí, že v oblastech, kde je větší množství menších obcí s méně než 500 obyvateli, by stačila jedna mateřinka v každé páté z nich. Problém však představují vysoké vstupní náklady, které by taková obec musela nést. Ty jsou často mimo její finanční možnosti. Při plánování je proto dobré zkoordinovat projekt se sousedy, kteří školu rovněž nemají.
Podle studie mají také malé obce potíže s vypisováním veřejných zakázek. Firmám se do nich často nechce, protože se jim nevyplácí. Nižší zájem pak vede k nižší konkurenci, což zvedá cenu vypsané zakázky. Faktorem jsou i volby, po kterých se může postoj zastupitelstva vůči projektu změnit. Ten kvůli tomu ztrácí na předvídatelnosti a stabilitě.
Obce mohou tyto problémy řešit například hlubší spoluprací a vytvořením dobrovolného svazku obcí. Skrze něj mohou zakládat takzvané svazkové školy. Jedná se o jednu nebo více mateřských či základních škol, na jejichž provozu se obce podílí společně.
Výhodou svazkových škol je především to, že zástupci obcí si v nich zachovají svůj díl vlivu. O jejich provozu a rozpočtu pak mohou hlasovat. Není to sice stoprocentní autonomie, respondenti studie však žádné výrazné omezení neuvedli.
Obce mohou tyto problémy řešit například hlubší spoluprací a vytvořením dobrovolného svazku obcí. Skrze něj mohou zakládat takzvané svazkové školy. Jedná os jednu nebo více mateřských či základních škol, na jejichž provozu se obce podílí společně.yly rozložené nespravedlivě, tak mají ve svazku všichni tři stejný počet hlasů, ať mají jenom mateřskou školku, nebo – jako my – celý první a druhý stupeň i mateřskou školu.“ popsal pro studii Aspen Institute starosta obce Mšec, Tomáš Rosenbaum, fungování ZŠ a MŠ Bez hranic.