Článek
„Zrušení promlčecí lhůty u vraždy dlouhodobě podporuji a opakovaně jsem se jej v minulosti pokusil prosadit,“ uvedl Tejc. „Nové kriminalistické metody, zejména DNA, dávají možnosti usvědčit pachatele třeba i po několika desetiletích. Není důvod pachatele tak závažného činu zbavit strachu z případného odhalení po uplynutí jakkoliv dlouhé lhůty,“ dodal.
S podobnou iniciativou jej podle něj už před několika měsíci oslovila předsedkyně sněmovního ústavněprávního výboru Renáta Vesecká (Motoristé). „Ve spolupráci s ministerskou legislativou jsme se proto dohodli na přípravě pozměňovacího návrhu,“ uvedl. „Věřím, že tentokrát se shoda najde,“ dodal.
Vlastní návrh na zrušení promlčitelnosti vražd avizovala v tomto týdnu sedmičlenná skupina senátorů v čele s místopředsedkyní horní komory Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL) a jejím kolegou Janem Pirkem (za TOP 09). Poukázali nejen na rozvoj forenzních technik včetně analýzy DNA, ale rovněž na zájmy pozůstalých i veřejnosti na pojmenování viníka. Úpravu trestního zákoníku předloží do prvního čtení na senátní schůzi konané 8. července.
Jedním z argumentů pro promlčování trestných činů je to, že účinnost trestů ukládaných po dlouhé době od spáchání skutků bývá velice nízká. Některé závažné činy jsou ale v Česku nepromlčitelné už nyní. Tyto výjimky vycházejí z mezinárodních závazků nebo odrážejí historickou zkušenost s komunistickým režimem.
Uplynutím promlčecí doby tak nezaniká trestní odpovědnost za válečné trestné činy, trestné činy proti míru a za část trestných činů proti lidskosti. Promlčení pak za určitých podmínek nepodléhá ani velezrada, rozvracení republiky, teroristický útok a teror. A nepromlčitelné jsou i trestné činy s nejméně desetiletou horní hranicí sazby spáchané v letech 1948 až 1989 veřejnými činiteli nebo v souvislosti s politickým, rasovým či náboženským pronásledováním.
