Článek
Česká státní správa málokdy přiznává chyby. O to překvapivější je pohled pod pokličku digitální revoluce u doktorů. Projekt eŽádanek, který má pojišťovnám šetřit miliardy korun, se sice technicky spustil, ale jeho plošné zavedení se muselo o rok odložit. Důvodem nebyla neschopnost programátorů, ale tvrdý náraz na odpor lékařů v terénu.
Prvním velkým testem bylo lednové spuštění elektronických posudků pro řidičské průkazy. Státní IT tým vše otestoval, natočil videonávody a čekal, že novinku lékaři bez problémů přijmou. Jenže realita v ordinacích byla jiná.
„Je potřeba přiznat, že jsme nedokázali předem vydolovat skutečný názor lékařů. Naši testeři, ač jsou to lékaři, jsou IT nakloněni, ale reakce z terénu byla drtivá,“ přiznává otevřeně šéf NCEZ Petr Foltýn. Ukázalo se, že doktoři v ordinacích kategoricky odmítají jakékoli nové státní weby či další obrazovky v počítači, i kdyby byly sebejednodušší.
„Žádná další obrazovka nebude akceptována,“ dodává Foltýn. Řada lékařů pracuje se softwary, které pamatují minulé století, a k jakékoli digitalizaci mají absolutní odpor. Připomíná přitom historickou paralelu s eReceptem: „Když se zaváděl, před ministerstvem se procházeli lékaři s rakví a zvěstovali umírání pacientů.“
Obří digitální monstrum táhne 15 lidí
Kvůli tomuto odporu muselo ministerstvo zcela změnit strategii. Místo nucení lékařů do státního portálu teď musí složitě vyjednávat s dvěma desítkami soukromých IT firem a integrovat eŽádanky přímo do jejich starých programů. Pro vládní ajťáky to znamená permanentní přetížení. Jen během letošního jara museli do systémů narychlo napojovat nejen posudky, ale i screeningy, preventivní prohlídky nebo zbrojní průkazy.
Šílené pracovní tempo navíc doprovázela existenční nejistota samotného týmu. „V prvním pololetí jsme bojovali o vlastní existenci. NCEZ byl pouze projekt, který končí, a rozhodnutí, že budeme pokračovat jako pevná část ministerstva zdravotnictví, padlo teprve před čtrnácti dny,“ odhaluje dramatické pozadí Foltýn. Celý ten obří digitální kolos přitom podle něj v praxi táhne na svých bedrech pouhých patnáct lidí.
Ministr jako klíčový spojenec
Foltýn v této souvislosti otevřeně mluví o strachu z toho, že by zdánlivé zpoždění mohlo digitalizaci u veřejnosti poškodit. Vodu na mlýn by to podle něj dalo hlavně odpůrcům z řad lékařů, kterým desítky let zaběhnutý papírový systém vyhovuje. Velkou oporou je však pro tým šéfa IT současný ministr Adam Vojtěch.
„Velmi se bojím negativního obrazu digitalizace v resortu, kterému bych nerad vystavoval pana ministra. On se nám snaží neskutečně pomáhat a je pro nás naprosto klíčovým podporovatelem celého procesu,“ zdůrazňuje Foltýn. Právě z přímého nařízení ministra Vojtěcha se teď IT sekce dodatečně masivně zaměřila na screeningová vyšetření a online agendu preventivních prohlídek, které lidé nově uvidí v EZKartě.
Vojtěch také podle něj osobně rozhodl o prázdninovém doplnění nových funkcí do pacientské aplikace (včetně průkazu dárce krve a výsledků laboratoří), což sice týmu zkomplikovalo léto, ale zajistí to velké spuštění na přelomu srpna a září.
Cíl se nemění, ale chce to čas
I přes obří únavu a logické posuny termínů je ale šéf zdravotnického IT přesvědčen, že opatrnější a pomalejší náběh je jedinou cestou, jak digitalizaci definitivně nepochovat. Cílem posunu legislativní povinnosti na 1. července 2027 je zapojit skutečně všechny lékaře bez výjimky – a to i ty s prehistorickými systémy.
„Byla to velmi cenná lekce pokory. Chceme raději napnout síly a připravit pro lékaře nenápadný, postupný přechod, abychom v roce 2027 nečelili brutální kritice a nestabilitě celého systému,“ uzavírá Foltýn s tím, že bez online dat o vyšetřeních nemá stále nákladnější české zdravotnictví šanci na přežití a ministr bez nich nedokáže prosadit potřebné velké reformy.
