Článek
Zatímco vládní strany vidí spásu v novelizaci insolvenčního zákona a v zavedení místní příslušnosti, někteří politici přicházejí doslova s revolučními nápady. Hnutí SPD Tomia Okamury chce například exekutory zestátnit, vykonavatele by platily soudy.
„Je to státem posvěcená lichva, jsme proti exekutorským mafiím. Navrhujeme jejich zestátnění,“ řekl Právu Okamura. Jeho hnutí chce zrušit placení DPH na výlohy z exekucí. „Stát na výlohách parazituje, katalyzuje exekuční past. Hodláme také uzákonit zastropování úroků v okamžiku, kdy soud rozhodne o exekuci,“ doplnil Okamura.
S jeho návrhem ale nesouhlasí Exekutorská komora ČR, samotný stát by podle ní nic nevymohl. „Státní exekuční služba zde byla v 90. letech a vymáhání příliš nefungovalo. Vymahatelnost práva se pohybovala na třech procentech,“ řekla Právu mluvčí komory Kateřina Zoubková.
Musíme zejména změnit dosavadní systém oddlužení, zjednodušit jej a posílit postavení dlužníků, kteří jsou v dluhové pasti, ale mají ochotu své dluhy splácet.
„Zatímco tehdy mohla být situace ještě relativně únosná, důsledky takového stavu v roce 2017 by byly katastrofické, například vzhledem k vyšší mobilitě investorů,“ dodala.
Hnutí ANO chce zjednodušit podmínky pro insolvenci a oddlužení. Navrhuje také systém jeden dlužník, jeden exekutor. Ministr spravedlnosti za ANO Robert Pelikán už navrhl novelu insolvenčního zákona, která ale spadla pod stůl už v prvním čtení ve Sněmovně. V ní například navrhoval odstranit bariéru vedoucí k oddlužení, že dlužník má být do pěti let schopen uhradit třicet procent dluhů. Podle Pelikána by měl mít možnost do oddlužení vstoupit každý, nehledě na výši dluhů.
Podobný recept má i ČSSD. Ministr pro lidská práva za soc. dem. a předseda Legislativní rady vlády Jan Chvojka Právu řekl, že jeho strana se v tomto volebním období soustředila na zásadní změny.
„Opravili jsme hodně mezer v legislativě, snížili exekuční tarify, zavedli povinnost nahrávání výkonu exekuce, prostě celkově posílili ochranu před libovůlí exekutorů,“ popsal.
Podle Chvojky je ale třeba pokračovat v novelizaci insolvenčního zákona. „Musíme zejména změnit dosavadní systém oddlužení, zjednodušit jej a posílit postavení dlužníků, kteří jsou v dluhové pasti, ale mají ochotu své dluhy splácet. Je to důležité i pro to, aby tito lidé nebyli nuceni pracovat načerno, a neplatit tak státu daně a sobě zdravotní a sociální pojištění,“ dodal.
„Nesplácet je nemravné“
Zrychlit řešení situace dlužníků navrhují i piráti. „Sloučíme exekuce dle místní příslušnosti dlužníka s přiměřenou srážkou z chráněného bankovního účtu,“ píšou ve volebním programu.
Zákon je nastaven dobře. Nyní se protežuje dlužník na úkor věřitele, to je morální hazard.
Místní příslušnost neboli teritorialitu exekutorů dlouhodobě prosazuje i Exekutorská komora ČR, proti je naopak ODS, která se exekucím v programu nevěnuje. „Nejsme příznivci teritoriality, to je jen dělení trhu. Umíme si představit oddlužení, třeba by to nebylo pět let a třicet procent, ale rozhodně ne nula, to je nemravné. Aspoň něco se splatit musí. Řešení navrhované ministrem Pelikánem přinášelo jen výhody pro insolvenční správce,“ řekl Právu poslanec Marek Benda.
Podle expertky na sociální oblast TOP 09 Markéty Adamové Pekarové by strana současné podmínky neměnila. „Zákon je nastaven dobře. Nyní se protežuje dlužník na úkor věřitele, to je morální hazard. Nechceme rovněž snižovat odměny exekutorů, které byly už několikrát snižované. Na to není prostor,“ řekla Právu Adamová.
Podle ní už nedochází k takovým excesům, jako když se nezaplacená pokuta v MHD vyšplhala v exekučním řízení na desetitisícové částky. „K takovým nárůstům už dnes rozhodně nedochází,“ tvrdí Adamová.
Postoje politických stran k exekucím pro Právo zhodnotil Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, který podporuje návrh ministra Pelikána. „Hranice třicet procent pro oddlužení je fikce. Už proto, že v současnosti je osmdesát procent exekucí nevymahatelných,“ řekl.
S návrhem SPD na zestátnění exekutorů nesouhlasí. „Takto revolučně bych to asi neřešil. Chce to spíš stavět na fungujícím systému a změnit ekonomické faktory, které motivují exekutory k tomu, aby se často pohybovali na hraně zákona. Zmírnit rivalitu exekutorů,“ řekl Hůle.