Článek
„Jak vnímám atmosféru uvnitř Českého rozhlasu – a vím, že stejné je to i v České televizi –, tak pravděpodobnost stávky je velmi vysoká. To, co zaměstnanci nyní řeší, je správný čas, kdy přistoupit k tomu nejzazšímu protestu, který mohou udělat. Hodně diskutují, kdy k tomu může dojít,“ řekl Novinkám Zavoral.
Případná stávka by se podle něj netýkala vedení ČRo, ale zaměstnanců, kteří se spojili v petiční výzvě „Pro vás, ne pro politiky“ a spolupracují s odbory. Tato iniciativa také v pondělí rozhodla o ustanovení stávkového výboru, jak informovaly Hospodářské noviny.
„Nemohu ani nechci zaměstnancům upírat ústavní právo na stávku. Samozřejmě, pokud by byla vyhlášena, musí mít nějaká pravidla a nesmí ohrozit médium veřejné služby. Jako generální ředitel musím garantovat, že budeme fungovat, jak máme,“ vysvětlil ředitel rozhlasu.
Odboráři jsou ve vztahu ke stávce zatím opatrní. Již koncem března ale aktivizovali stávkové výbory, v pátek vznikl výbor v brněnském studiu ČT. Odboráři také deklarovali připravenost bránit nezávislost všemi zákonnými prostředky.
„Probíhá řada jednání, ale stávková pohotovost ještě není vyhlášená, to ale neznamená, že ji nediskutujeme,“ uvedl na dotaz Novinek předseda OS Media Křemen.
Cílem protestujících zaměstnanců, odborů i vedení obou veřejnoprávních médií je stažení návrhu ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), který má změnit model financování ČT a ČRo. Namísto koncesionářských poplatků mají nově získávat peníze ze státního rozpočtu, což by je podle kritiků mohlo dostat pod politický vliv. Návrh má však i řadu dalších faktických nedostatků, na které média upozornila.
„Cílem je, aby tento návrh vůbec nebyl k jednání,“ řekl Křemen.
Vláda si chce na média půjčit
Vláda změny financování argumentuje mimo jiné potřebou úspor. Pokud by Klempířův návrh v současné podobě prošel, ČT by oproti letošnímu rozpočtu přišla v roce 2027 přibližně o miliardu korun a ČRo o 450 milionů korun. Státní rozpočet podle Klempíře počítá s celkem osmi miliardami korun navíc, které bude na veřejnoprávní média muset vydat. Není ovšem jasné, zda nepůjdou na úkor deficitu, čímž by se náklady dále přenášely na další generace.
„Jsem bytostně přesvědčen, že to ve finále musí být mnohem dražší řešení. Už to, že vláda zatíží státní rozpočet dalšími osmi miliardami korun, logicky samozřejmě není šetření a není úspora. Ta úspora je naopak v systému, který dneska existuje,“ pozastavil se Zavoral.
Křemen upozornil, že ČRo v posledních letech ukázal, že úsporná opatření dělat umí a nedává smysl, aby si stát na provoz veřejnoprávních médií půjčoval od příštích generací.
Šéf rozhlasu se kvůli diskusi o změnách financování měsíc neúspěšně snažil získat termín schůzky s premiérem Andrejem Babišem (ANO). V úterý se místo toho sejde s vicepremiérem Karlem Havlíčkem (ANO), který ho ve videu na sociálních sítích označil za provokatéra a naznačil, že „mu přeskočilo“.
„Vítám možnost mu snést argumenty, proč stále máme za to, že ten současný systém financování je nejlepší možný a proč se změně jako Český rozhlas bráníme,“ uvedl Zavoral ke schůzce. Ohledně Havlíčkových výroků na svou adresu poznamenal, že podobné nálepky komunikaci nepomohou.
Schůzku s Babišem bude mít ve středu generální ředitel České televize Hynek Chudárek. „Setkáme se, abych s ním normálně diskutoval o tom, o co nám jde,“ řekl Babiš a popřel, že by jeho vláda chtěla veřejnoprávní média ničit.
