Článek
Jestliže by totiž dostali 13. a 14. platy v poloviční výši, náleželo by za rok jednomu zaměstnanci v průměru celkem 15 684 Kč, pokud jim bude vyplaceno jen deset procent, dostane letos v průměru jeden člověk jen 3137 korun.
"To je extrémní propad, a proto s tím nemůžeme souhlasit. Trváme na tom, aby další platy byly vyplaceny v padesátiprocentní výši, tedy ve výši roku 2003. Přece není možné, aby došlo k takovémuto propadu," prohlásila pro Právo ve středu mluvčí odborů Alena Vondrová.
V rozpočtu je jen 1,5 miliardy
Podle materiálu má vláda ve státním rozpočtu na 13. a 14. platy k dispozici pouze 1,5 miliardy korun, z čehož je možné krýt právě jen deset procent dodatečných platů. Pokud by se vláda rozhodla, že přizná zaměstnancům státu například 30 procent 13. a 14. platů, musela by někde najít další tři miliardy korun. Průměrný dodatečný plat by tak dosáhl roční částky 9411 korun.
Pokud by však chtěla vláda vyplatit odboráři požadovaných 50 procent, museli by ministři ve státním rozpočtu najít dalších šest miliard korun, které tam nejsou. Vondrová je přesvědčena, že dodatečné platy by se měly vyplatit v poloviční výši i za cenu, že se o oněch šest miliard zvedne státní dluh.
To však jednoznačně odmítl šéf sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Kalousek. Prohlásil, že výbor je ochoten akceptovat jakékoliv zvýšení prostředků na mzdy, ale pouze za předpokladu, že vláda najde skutečné úspory: "Nikoliv na úkor dluhu našich dětí a vnuků," dodal Kalousek.
Lidé sníží spotřebu, klesnou tak i příjmy státu
"Měli by si propočítat, jestli postoj pana Kalouska, že se za žádnou cenu nesmí změnit schodek státního rozpočtu, je skutečně efektivním šetřením peněz," uvedla Vondrová.
Podle ní se totiž 450 tisíc učitelů, zdravotníků, hasičů, úředníků, knihovníků, autodopravců a dalších zaměstnanců státu placených přímo ze státního rozpočtu zachová v případě, že se jim sníží příjmy tak, že sníží i svoji spotřebu: "Tudíž se zase méně vybere na příslušných daních. A teď je otázka, zda se pokles ve výtěžnosti ze spotřeby nebude nakonec blížit té takzvané úspoře v rozpočtu," zauvažovala Vondrová.
Podle ní není tato připomínka neopodstatněná: "Upozorňuji na situaci z roku 1997, 1998, kdy Klausova vláda zmrazila platy dvakrát po sobě. A to se významně promítlo do poklesu spotřeby. Čili naše argumentace je opřena už o praktickou zkušenost," dodala Vondrová.
Jednání s premiérem bude v pátek večer
O situaci budou odbory jednat ještě s premiérem Vladimírem Špidlou. Schůzka se podle informací Práva uskuteční v pátek večer. Vládu tedy konečné rozhodnutí o výši dodatečných platů teprve čeká. Na dotaz Práva, zda už odbory připravují protesty proti rozhodnutí vlády, odmítla Vondrová konkrétně odpovědět s tím, že by to od ní nebylo korektní, neboť jednání stále probíhají.
Nicméně dodala, že pokud by vláda nakonec rozhodla o nižší variantě než požadují odbory, pak "by se k tomu zaměstnanci měli vyjádřit, protože tato situace je pro nás natolik nepřijatelná, že by se neměla přejít mlčením".
Šéf Odborového svazu hasičů Vladimír Mühlfeit je však ke společné protestní akci odborářů skeptický: "Osobně si již delší dobu kladu otázku, kolik lidí - státních zaměstnanců, ale i jejich rodin - by přijelo na demonstraci. A dále si kladu podotázku, zda se odborové svazy v případě nutnosti dohodnou na společné akci nebo si budou hrát každý na svém písečku, aby se "hněv lidu" mohl rozmělnit, a neohrozil příliš vládní koalici v dalších volbách," uvedl Mühlfeit ve sdělení zaslaném Právu.
Připomněl rovněž, že pokud by vláda rozhodla o desetiprocentních 13. a 14. platech, byla by od roku 1989 první vládou, která lidem snížila platy.
