Článek
Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit jedno procento HDP. Předloni byl zůstatek státního rozpočtu v přebytku 0,4 procenta HDP.
Novelou zákona vláda pro rok 2021 zvýšila strukturální deficit až na čtyři procenta HDP s tím, že každý následující rok by se měl schodek o 0,5 procenta snižovat, až by se opět v roce 2027 dostal pouze k procentnímu schodku HDP.
Před 10 lety vláda vyváděla zemi z krize drastickými škrty, ale nakonec nás proškrtala do další recese. Tento nepovedený experiment stačil. My ho opakovat nebudeme. Dnes nám totiž ve @snemovna prošla novela, díky níž státní kasa ustojí dnešní krizi i bez škrtů a zvýšení daní.
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) April 22, 2020
Zadlužení státu zásadně kritizovala opozice. Vláda podle ní peníze nešetřila, když měla, deficit vyčerpala už minulý rok a peníze použije pouze na „předvolební dárečky” před parlamentními volbami v roce 2021.
„Zvyšte letošní rozpočet ještě o 200 miliard korun. To podpořím, ale nezatěžujte nás nesmyslným strukturálním deficitem na příštích sedm let,” vyzval vládu například šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Letošní deficit je nevyhnutelný, může být i vyšší. Bráníme se však tomu, aby to byla záminka k rozpočtové neodpovědnosti i v příštích letech. Čekám, kdy AB naplní své sliby: 1. Dva tisíce miliard z lithia. 2. Dvě stě miliard ročně, které se rozkrádaly za “Palerma”. To je peněz...
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) April 22, 2020
Proti návrhu byly i další opoziční strany.
Podle poslance ODS Jana Skopečka povede větší zadlužení k tomu, že se nebudou smět zadlužit další generace. „I naše děti mohou potkat nepříznivé podmínky, které budou muset řešit například větším zadlužením,” argumentoval Skopeček.