Hlavní obsah

Standard zdravotní péče zůstane i po reformě stejný, tvrdí Heger

Právo, Václav Pergl

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) stále věří, že většina lékařů, kteří se připojili k výzvě Děkujeme, odcházíme nakonec v nemocnicích zůstane. Zároveň však nevylučuje utlumení některých nemocnic. Heger také chce, aby se plánovaná vyšší spoluúčast více dotkla movitějších pacientů a tvrdí, že standard péče zůstane i po reformě prakticky stejný.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09)

Článek

Z nemocnic chce odejít 3800 lékařů. Jen jednotlivci zatím stáhli své výpovědi zpět. Stále věříte, že většina lékařů z nemocnic neodejde?

Jak situaci sleduji a snažím se ji pochopit, tak se mi lékaři rozpadají na dvě skupiny. Jedna má velmi blízko k organizátorům akce Děkujeme, odcházíme. Tvoří takové tvrdé jádro. Energicky agresivní. Snaží se prosadit své nároky téměř za každou cenu. Jejich rétorika je až za hranicí rozumného vztahu lékařů a pacientů. Oni říkají: ve zdravotnictví musí být co nejhůř a pak se teprve věci pohnou. Toto je skupina lidí, kteří se skutečně budou snažit vytrvat až do konce bez ohledu na to, co se děje. A odejdou.

Pak je druhá skupina lidí, z nichž řadu znám osobně a nikdy bych býval neřekl, že se do takovéto akce pustí. Jsou to lidé pracovití, slušní. Právě tito lidé pro mne znamenají signál, že ve zdravotnictví nejsou věci v pořádku. Že pracovní nasazení lékařů přesáhlo míru únosnosti, která není v relaci k platům. Je to pro mne jasná analýza toho, že se nemocnicím pomoci musí.

Jak?

Přibrzdit jejich rozvoj, který byl v posledních pěti letech velmi intenzívní. Peníze se teď musejí dát do platů. Každá firma ví, že musí rovnoměrně rozvíjet své technologie a lidské zdroje. A právě toto bylo v nemocnicích opomenuto. Jestli akce Děkujeme, odcházíme skončí dobře, nikomu se nic nestane a většina lékařů se vrátí do práce, jsem připraven pro ně velmi intenzívně pracovat, vylepšit současnou situaci.

Ale neodpověděl jste na to, zda si myslíte, že většina lékařů, kteří podali výpověď, v nemocnicích zůstane.

Stále věřím, že ano.

Pokud by lékaři stáhli své výpovědi, vzal byste všechny zpět?

Často o tom přemýšlím. Jsou názory, že ze strany protagonistů míra překročila meze slušnosti, ba i meze etiky. Vždy ve všech konfliktech jsem se snažil všem svým protivníkům nějakým způsobem vyhovět, hledat řešení, kde obě strany z kompromisu profitují. A nechtěl bych využít situaci, která nyní je, aby z toho byla pomstychtivá akce. Já osobně bych asi vzal zpátky všechny lékaře. Ale záleží to na vedení jednotlivých nemocnic.

Pokud lékaři hrozbu splní a 3800 jich z nemocnic odejde, co bude s pacienty?

Správný manažer má mít pro všechny situace alternativy. Jsou nemocnice, které opravdu v důsledku akce Děkujeme, odcházíme budou muset zavřít některá oddělení.

A chystáte zavírání celých nemocnic?

Ne. Pouze na Vysočině je stav nejhrozivější. Tam tuto alternativu vyloučit nelze. Ale spíše to vypadá, že v každé nemocnici zůstane nějaké jádro lékařů, které bude schopno poskytovat nejakutnější služby pacientům pro nejbližší hodiny a pak pacienta přeložit na jiné pracoviště, kde spektrum poskytovaných služeb kompletní je.

Tento týden jste lékařům napsal otevřený dopis, kde je žádáte, aby zůstali a pokud zůstanou, že v příštím roce už by peníze na přidání být mohly. Kde je chcete vzít?

Zdroje jsou různé. Ve velkých nemocnicích je to přibrzdění jejich rozvoje. Každá se snaží natlačit do nejnovějších technologií a nejde o technologie život zachraňující. Je celá řada léků, přístrojů, postupů, které se teprve zkoušejí a hledá se míra jejich prospěchu pro pacienta. Pracovat bychom měli s takovými, které prokazatelně účinné jsou. V ČR je rozvoj medicíny stejný jako v nejvyspělejších zemích. Cokoli se objeví nového, hned musíme zkoušet. Ale je to hodně drahé. Tady by se aktivity daly omezit.

Dalším zdrojem je racionalizace nákupů. Uděláme referenční hodnoty cen, za které je možné nakupovat. Budeme se snažit s firmami nasmlouvat rozumnější ceny. Nejde jen o obchodní transakce, ale i o výběr zboží, přístrojů a podobně.

Nelze vyloučit utlumení některých nemocnic, které mohou být nadbytečné. Nedá se říct, které nechat a které zavřít. Ale hejtmani v krajích již pracují na optimalizaci zdravotní sítě. V mírových dobách se to dělá špatně, protože je k tomu politický odpor. Teď, pokud z nemocnic lékaři odejdou, je možné, že oddělení utlumena budou.

V návrhu své reformy mimo jiné navrhujete zvýšit poplatek za den v nemocnici ze 60 na 100 korun. Zvažovali jste to i v souvislosti s důchodci, kteří berou nízké penze?

Máme analýzu sociálních dopadů. Ukázalo se, že míra spoluúčasti by neměla narušit finance průměrného důchodce. Nelze vyloučit individuální stavy, kdy lidé jsou na hranici hmotné nouze. O ně se ale musí postarat sociální systém.

Víte, když se člověk ocitne v domově důchodců, tak odevzdává tři čtvrtiny svého důchodu. Je to daleko víc než částka, která by se naakumulovala pobytem v nemocnici, tedy 3000 korun za měsíc. Většina důchodců má příbuzné a ti by měli mít své povinnosti vůči nim.

Měníte poplatek v lékárně. Dosud platíme 30 korun za položku na receptu, nově to má být 30 korun za celý recept. Nešlo by tento poplatek vůbec zrušit? Lidem připadá nesmyslný. Platíme přece doplatky za léky.

Tento poplatek byl ze všech kritizován nejvíc. Složitě se lidem vysvětluje. Je zakomponován do ceny. Tam, kde se platí doplatek za léky, tak oněch 30 korun doplatek snižuje. Kdyby nebyl, doplatek za lék bude větší. Na druhé straně těch 30 korun je určité memento, aby levné a volně prodejné léky si šli lidé spíše koupit sami, než aby šli k lékaři a nechali si je předepsat. Při nachlazení se člověk může léčit sám.

Chystáte další úpravy regulačních poplatků?

Zatím ne. Pořád ale visí ve vzduchu vyšší poplatek za vstup k ambulantnímu specialistovi. Budeme ho řešit později.

Celkově by se tedy spoluúčast pacienta měla zvýšit?

Ve zvyšování spoluúčasti pacienta ve srovnání s vyspělými zeměmi ještě prostor je. Byli bychom rádi, aby vše bylo sociálně únosné. Aby víc platili lidé, kteří jsou movitější.

Budeme hledat do budoucna spoluúčast vyšší, například v oblasti rehabilitace, lázeňské léčby a podobně. Nebude to ale nijak dramatické.

A co bude standard zdravotní péče?

V podstatě to, co je dnes na zdravotní pojištění. Kromě například některých dražších materiálů nebo výkonů, třeba na operačním robotu.

Čili robotickou operaci si lidé zaplatí?

To jsem neřekl. Zhruba 15 procent výkonů je nenahraditelných. Ty zůstanou ve standardu péče. Zbytek se bude platit na úrovni běžné laparoskopické operace, která ve standardu určitě bude. Kdo by toužil po operaci robotickým systémem, tak rozdíl v ceně mezi laparoskopickou a robotickou operací legálně doplatí.

Před časem jste prohlásil, že když odejde hodně lékařů z nemocnic, odstoupíte z funkce. Uděláte to?

Mluvil jsem o odchodu 7000 lékařů. V žertu jsem řekl, že jako čestný muž se budu muset zastřelit, jestli odejdou. Tak na takový krok samozřejmě připraven nejsem. To byla nadsázka. Ale v případě, že by se akce Děkujeme, odcházíme vyvíjela špatně, došlo k velkému kolapsu zdravotní péče a musela se dělat strašlivá opatření, jak péči přeorganizovat, tak by asi bylo dobré – pro zklidnění situace – abych odstoupil. Ale zatím to v plánu nemám.

Celý rozhovor s Leošem Hegerem si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo

Reklama

Související témata:

Související články

Heger představil reformu zdravotnictví

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) se při představování zdravotnické reformy netajil, že se nechal inspirovat u zahraničních expertů. Reformu budou...

Výběr článků

Načítám