Článek
Kauza se týká sporu o pozemky u středočeských Říčan, Lichtenštejnsko však připouští, že verdikt ESLP bude jasným vodítkem i pro všechny další majetkové spory. Česko i Lichtenštejnsko tvrdí, že vzájemné vztahy se kvůli tomuto kroku nezhorší.
„Mezistátní stížnost je účinný nástroj, jak chránit lichtenštejnský stát před jiným státem. Nemáme nepřátelské úmysly..., ale nevidíme nyní jinou možnost, pokud chceme chránit naši suverenitu," prohlásila dnes šéfka lichtenštejnské diplomacie Katrin Eggenbergerová. Podle ní Vaduz o svém kroku předem informoval české představitele včetně premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Tomáše Petříčka.
České ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí Lichtenštejnska je nestandardní, vzájemné vztahy ale neohrozí. „Paradoxně by se finálním verdiktem soudu mohly naše vztahy s Lichtenštejnskem od tohoto historického problému očistit," uvedla mluvčí Černínského paláce Zuzana Štíchová. Podle ní se ministr Petříček letos na podzim chystá na návštěvu Vaduzu.
Smršť žalob nebude, církve se jistily už dřív
Konkrétně se mezistátní stížnost týká českých soudních verdiktů ve sporu o zhruba 600 hektarů lesů u Říčan. V roce 2015 okresní soud uznal, že Nadace knížete z Lichtenštejna, která majetek Lichtenštejnů spravuje, má nárok na dědictví těchto pozemků. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ale toto rozhodnutí úspěšně napadl. Rozhodnutí pozemky Lichtenštejnům nevydat potvrdily všechny odvolací soudy a letos v únoru nakonec i soud ústavní.
Podle vlády ve Vaduzu české soudy pochybily, protože přijaly argument československých úřadů z roku 1945, na jehož základě byl majetek podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše vyvlastněn. Tehdejší moc tvrdila, že tehdy panující lichtenštejnský kníže František Josef II. se přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se během války i choval. Lichtenštejnové ale oponují, že vyvlastnění bylo neoprávněné, protože kníže nebyl německé národnosti, nikdy se za Němce neprohlásil a navíc byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu.
Spor cisterciáků z Vyššího Brodu prověří nedotknutelnost Benešových dekretů
Krok lichtenštejnské vlády podporuje i vládnoucí knížecí rodina, která verdikty českých soudů označila za „systematické a závažné porušení Evropské úmluvy o lidských právech". Také český advokát Vít Makarius pověřený vypracováním stížnosti řekl, že Česko podle něj porušilo vůči lichtenštejnským občanům několik článků Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Nerespektovalo například jejich právo na spravedlivý proces, na soukromí a rodinný život, na ochranu majetku či zákaz diskriminace.
Česko a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.
U českých soudů se nyní rozhoduje ještě o dalších žalobách, v nichž se Lichtenštejnové domáhají vrácení majetku, se kterým podle nich neoprávněně hospodaří český stát. Jde zhruba o 60.000 hektarů polí a lesů, ale také o pět moravských zámků včetně Lednice či Valtic.