Soutok v Praze má být největší park ve střední Evropě

Označení park je podle něj poněkud zavádějící výraz. „Jde trochu o něco jiného,“ poznamenal. Rozhlehlé prostranství rozprostírající se v několika městských částech a obcích se promění v územní laboratoř, kde se experimentuje s novými formami rozvoje metropole nebo novými způsoby prevence povodní.

Říční niva, kterou čeká proměna, má rozlohu přes 1 300 hektarů, což je téměř tři sta Václavských náměstí vedle sebe. Po dokončení by sem mělo zamířit přes milion lidí ročně, což z místa učiní druhý nejnavštěvovanější pražský park po Stromovce.

„Jedinečný projekt, největší ve střední Evropě,“ doplnila Jana Moravcová z ateliéru Norma Architekti, který je součástí vítězného uskupení. Projekt je dostupný na stránkách IPR nebo na Facebooku.

Obsáhlý materiál, který Moravcová prezentovala, navazuje na dokument ze soutěže a zahrnuje některé připomínky, jež vnesla veřejnost. Sešly se jich spíš desítky než stovky. A hodně se opakovaly. Vedení města by se hotovou studií mělo zabývat na jaře příštího roku.

Oproti původním plánům tvůrci ustoupili po konzultacích s dalšími odborníky například od propojení Berounky a Vltavy říčním ramenem. Přidávají stezky pro pěší i sportovce s povrchem příznivým pro klima, jejich barva odliší, jakou rychlostí se na nich pohybovat. Nové budou i trasy pro koně, protože se tady nachází hodně stájí. Lahovičkami povede inline trať.

Architekti přidávají dvě autobusové zastávky, před tržnicí v Lipencích a u bývalé jahodárny v Radotíně. „Jsme blízko realizaci,“ ujistila Moravcová. V plánu je i oživení jahodárny. „Vytipovali jsme pozemky, které jsou majitelé ochotní prodat Praze. To je velmi důležitý krok, jedná se o strategické pozemky pro průchodnost,“ poznamenala k tomu. Přibýt by měly říční lázně u lávky přes Berounku na pravém břehu, kudy povede i nové boční rameno řeky. Dřevěnou konstrukci, jež se tam nachází, čeká proměna v multifunkční prostor, sloužit může jako venkovní učebna. „Malé bistro by nám přišlo super,“ doplnila další úvahy.

„Očekávám to s velkým nadšením, ale těžko si představit klidnou rekreaci kvůli obrovskému hluku a prachu,“ poznamenala jedna z přítomných posluchaček. Podle Moravcové pomůže izolační zeleň. „Umělci a designéři budou testovat, co všechno je možné, aby eliminovali hluk, aniž by to ničilo krajinný ráz,“ zmínila další způsob boje proti rámusu z aut.

Až magistrát schválí studii, měl by podle ní vzniknout správní subjekt, například akciová společnost, který se postará o realizaci projektu.

Rodící se studie též koordinuje záměry, které v lokalitě chystají různí developeři. V té souvislosti samozřejmě padla otázka na sjezdovku soukromého investora, která vyvolala velký odpor. „Přišel podnět na změnu územního plánu, ten nebyl schválen. Změna se nepořizuje. Do pracovních materiálů byl záměr zamalován, protože se nachází v sousedství Soutoku. Sjezdovku nepodporujeme,“ zopakovali svůj postoj zástupci IPR.

„Jsem rád, že Soutok vzniká, ale úpravy zlikvidují divokost, příroda zanikne po obou březích Berounky,“ svěřil svoje pocity obyvatel Černošic. Architektka ujistila, že většina dřevin by v Černošicích u řeky měla zůstat, byť chce břeh zpřístupnit.

„Původně jsem to vítal, s každou další prezentací moje nadšení odpadá. Návrat k přírodě překrývá snaha vrtat se do všeho, co funguje,“ zmínil další řečník, který se nemůže smířit s avizovaným rozšířením těžby štěrkopísku v Radotíně. „Nechápeme to jako katastrofu, ale výrazně pozitivní příležitost. Citlivě rekultivované pískovny patří v krajině mezi biologicky nejhodnotnější biotopy. Připomínají jezera a jsou pestrou mozaikou biotopů včetně mokřadů a otevřených písčin, které v běžné kulturní krajině téměř zcela zanikly,“ shodují se architekti.

Soutok se podle nich stane výrazně atraktivnější i pro velké populace vodních ptáků a například plazů. Návštěva rozšířených luhů, hlavně mezi Černošicemi a Radotínem a u soutoku obou řek, bude trochu jako zážitek z krajiny minulosti: vysoká, stinná vegetace s komplikovaně propletenými vegetačními patry a bez větších cest, pěšinky vedoucí skrz měkký luh k řece.

Velká část území je dnes monokulturní bez rozmanitosti, biologicky nehodnotná, popsala Moravcová. „Chceme to transformovat na ekologické hospodaření. Příští nebo přespříští rok si budeme moct koupit jahodovou zmrzlinu, která je vypěstovaná na zdejších polích,“ nabízí.