Hlavní obsah

Soudce Šott: Nejvyšší soud jde ve výkladu k exposlancům dál než v kauze Bárta

Právo, Jakub Troníček

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Soudce Jan Šott

Článek

Jaký je váš názor na rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze exposlanců ODS obviněných z korupce? Sám jste soudil poslance Věcí Veřejných Víta Bártu a jeho soud také částečně vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.

Nejvyšší soud je oprávněn takto rozhodnout. A také že je to skutečně velmi široký výklad poslanecké imunity, je to extenzivní výklad a mám za to, že je výrazně rozšiřující i ve vztahu k tomu předchozímu rozhodnutí ve věci pana Bárty. Domnívám se, že jde ještě dál.

V čem jde podle vás dál?

Vycházím jen z toho, co bylo zatím zveřejněno. V případě pana Bárty se stále ještě jednalo o nějaký projev učiněný na jednání poslaneckého klubu a diskuse byla, zda je poslanecký klub orgánem Poslanecké sněmovny, nebo není. A v tomto případě došlo k určitému rozšíření toho, co míní ústava orgánem Sněmovny.

Zatímco v případě toho aktuálního rozhodnutí mám osobně za to, že toto se už neomezuje jen na jednání pléna Sněmovny nebo nějakého jiného jejího orgánu.

Na co všechno se tedy podle vás nové rozhodnutí Nejvyššího soudu vztahuje?

To mohu těžko posoudit. Není na mně, abych hledal hranice takového výkladu.

Jak ho tedy hodnotíte?

Jediný, kdo je v této otázce oprávněn rozhodovat, je Nejvyšší soud. Osobně jsem nicméně zastáncem spíše zužujícího výkladu. Myslím, že tento článek by se měl týkat skutečně jen politických projevů, tedy laicky řečeno toho, když někdo vystoupí při nějakém oficiálním jednání pléna nebo jiného orgánu a za tím pultíkem cosi říká.

Je tedy na základě tohoto výkladu možné, aby se poslanci nechali ve Sněmovně beztrestně korumpovat?

Za dané situace mohu těžko říct, kam až výklad Nejvyššího soudu může jít.

Měl by podle vás tu hranici určit Ústavní soud?

Platná právní úprava říká, že to rozhoduje Nejvyšší soud, to je pravda, ale jedná se jednoznačně o výklad ústavy, a tedy i o otázku ústavního práva, tak by bylo podle mého názoru logičtější a rozumnější svěřit takové rozhodování Ústavnímu soudu.

Je tedy možné, že se k tomu Ústavní soud vyjádří?

Problém je, že nyní nevidím procesní cestu, jak k němu tuto věc dostat. To by se musel změnit zákon v tom smyslu, že by o takových věcech rozhodoval Ústavní soud, ale ten by o tom mohl rozhodnout opět pouze v určitém konkrétním případě a třeba i poskytnout nějaký podrobnější výklad, kde ty hranice imunity jsou.

Ústavní soud nemůže a nebude odpovídat na nějaké abstraktní otázky k výkladu ústavy mimo řízení, do kterého může vstupovat. A do tohoto řízení už vstupovat nemůže.

Z jakého důvodu?

To řízení je ukončené. Paradoxně kdyby Nejvyšší soud rozhodl, že ti poslanci vyňati nejsou, tak oni by měli právo podat ústavní stížnost, ale státní zástupce toto právo nemá.

Nevidím tedy cestu, jak toho v současné době a za současného právního stavu dosáhnout. A pokud ji někdo vymyslí, určitě by se už netýkala tohoto konkrétního případu.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám