Článek
Sobotka nevyloučil možnost, že by se nájemné sice zvýšilo třikrát, ale vždy až od začátku kalendářního roku, a ne jak bylo původně dohodnuto, během necelého roku a půl. Současně připustil, že by zvýšení v jednotlivých termínech mohlo být i nižší než deset procent. "Důvodem je chystané zvýšení daně z přidané hodnoty u vodného a stočného z pěti na 19 procent. Pro domácnosti by to znamenalo zdražení o stovky korun ročně," uvedl Sobotka.
Jako první zpochybnil tento týden dohodnutý růst nájmů ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD), kterému se zdá sociálně neúnosný. Proti mírnějšímu tempu růstu nájemného jsou ale ostatní strany vládní koalice, tedy KDU-ČSL a Unie svobody-DEU.
Sobotka chce kompromis
Sobotka včera zdůraznil, že nějaká dohoda o úpravě cen za bydlení je nutná, jinak přetrvá stav, kdy veškeré spory o nájemné budou muset rozhodovat soudy. Ministr Sobotka by ale dal přednost koaličnímu kompromisu.
"V podstatě zbývají dvě varianty. Buď upravit kompromis, který jsme již dosáhli s lidovci a Unií svobody, nebo se vrátit k původnímu vládnímu návrhu," řekl Právu ministr. Ve Sněmovně totiž leží vládní návrh zákona o nájemném, který sociální demokraté prosadili ve vládě přes odpor lidovců a unionistů.
"Teoreticky je možné hledat podporu pro tento návrh u opoziční KSČM. Komunisté ale svoji podporu podmiňují podstatnými změnami vládní verze," poznamenal.
Rozdíl proti současné dohodě je zejména v tom, až kam by nájemné rostlo. Vládní návrh předpokládal, že místně obvyklé nájemné by se vypočítalo jako průměr regulovaných a volných cen. Němcův návrh za místně obvyklé nájemné pokládal dnešní volné ceny nájmů.
Předpis, který by upravoval zvyšování nájemného, chybí České republice od listopadu 2002. Ústavní soud tehdy kvůli protiústavnosti zrušil cenový výměr ministerstva financí.
