Článek
Přísedící by neměli podle důvodové zprávy už spolurozhodovat v civilní oblasti pracovněprávní spory, ani by neměli působit v trestních senátech okresních soudů. Zde by nově měl rozhodovat samosoudce.
Omezení „soudců z lidu“ se má dotknout také některých trestních řízení u krajských soudů. Přísedící z lidu by měli být nadále součástí soudních senátů jen v prvostupňových řízeních a v případech zvlášť závažné trestné činnosti s minimálně desetiletou horní hranicí trestní sazby – tedy vždy například u vražd, dále u závažnějších případů loupeže, znásilnění či zabití. Majetkovou a hospodářskou trestnou činnost oproti tomu přísedící nebudou řešit vůbec.
V ostatních kauzách se u krajských soudů dosavadní tříčlenné senáty složené ze soudce a dvou přísedících zruší a rozhodovat bude sám soudce.
Soudní přísedící z lidu budou jen u závažných násilných kauz, schválila vláda
Zástupci hnutí ANO novelu rozporovali. Jedním z argumentů byla například prospěšnost laiků v soudních řízeních, protože mohou předsedovi senátu nabídnout jinou perspektivu. „Žel někdy se stává, že i ti soudci žijí ve skleněné kouli, ve své bublině. Hlas z reálného života jim může pomoci,“ prohlásil například poslanec ANO Milan Feranec.
Pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun uvedl, že přísedící jsou v řízeních buď „tak trochu jenom jako do počtu“ a na rozhodnutí žádný podstatný vliv nemají, nebo naopak hlavně v trestních věcech výrazně promlouvají a mohou soudce ve dvojici přehlasovat. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) je občanský prvek v soudním rozhodování potřebný pouze v trestním řízení.
Náhrady přísedícím stojí stát ročně zhruba 13 milionů korun. Změna by měla podle ministerstva spravedlnosti ušetřit osm milionů korun.
Funkční období pro nejvyššího žalobce Sněmovna omezila na sedm let
