Článek
Vzhledem k tomu, že koaliční návrh bude muset projít standardním procesem, není pravděpodobné, že by začal platit do konce letošního roku, jak plánovali jeho předkladatelé. Pokud by nevstoupil v platnost do příštího ledna, platy prezidenta, zákonodárců i členů vlády se zvednou o pět procent.
„Odměňování politiků nemůže být odtrženo od ekonomické reality občanů,“ hájil ve Sněmovně předlohu její předseda Tomio Okamura (SPD). Podle něj by zmrazení platů mohlo přinést úsporu až 24 milionů korun ročně.
Opozičním stranám však samotný návrh nevadil. Chtěly však dostat možnost jej připomínkovat. Projednání ve zrychleném režimu označili opoziční poslanci za populistické gesto před říjnovými senátními a komunálními volbami.
„Projednáváme tady jeden populistický bod za druhým. Čím to asi bude, blíží se nám volby,“ řekl v úvodu diskuse šéf frakce TOP 09 Jan Jakob.
Předseda STAN Vít Rakušan zase kritizoval svolání mimořádné schůze. Ty by se podle něj měly využívat především ve spojitosti s bezpečnostní situací, například hybridními hrozbami z Ruska.
Pokud by ke zmrazení platů nedošlo, od příštího ledna by prezident, zákonodárci nebo členové vlády brali o pět procent vyšší plat. Prezident by tak nově dostal přes 400 000 korun měsíčně, předsedové parlamentních komor a vlády přes 320 000 korun a řadoví poslanci více než 120 000 korun.
