Článek
Odpůrci už předem avizovali, že normu v případě přijetí napadnou u Ústavního soudu.
Pravomoci hlavy státu k vedoucím stálých misí zakotvil zákon o zahraniční službě teprve před devíti lety s odvoláním na dosavadní ústavní praxi. Úpravu k omezení prezidentovy kompetence nyní prosadil poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní).
Poslanec STAN Karel Dvořák uvedl, že úprava je nazývána „lex pomsta“ kvůli tomu, že prezident Pavel odmítl jmenovat poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Označil ji za nepřípustný přílepek.
Vondráček obhajoval změnu zejména některými zahraničními úpravami a zdůrazňoval, že Česko je parlamentní, nikoli prezidentská republika. Nezastíral ale, že za pozměňovacím návrhem stojí i to, že si prezident Pavel vykládá své pravomoci navzdory původním slibům široce.
Nově by měl podle koaliční vize vedoucí stálých misí pověřovat a odvolávat ministr zahraničí, který jim už nyní vydává pověřovací dopis na rozdíl od velvyslanců, kterým vystavuje pověření prezident.
Prezident Pavel už na jaře uvedl, že ke změně nynější praxe v pověřování a odvolávání vedoucích stálých misí nevidí důvod. Hrad následně oznámil, že se jedná o další pokus o omezení ústavních kompetencí hlavy státu.
Hrozí pracovně-právní spory, avizuje opozice
„Prezident republiky bude proto zvažovat další kroky,“ napsal ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář. Dodal, že pokusy koaliční většiny o porušování Ústavy a narušování zažitých ústavních zvyklostí už vedly prezidenta k rozhodnutí obrátit se na Ústavní soud ve věci zastupování státu navenek v souvislosti s obstrukcemi s cestou na červencový summit NATO v Ankaře.
Iniciovat ústavní při chtějí mimo jiné hnutí STAN, Piráti i kritici z řad senátorů, kterým vadí změny v samotném služebním zákoně. Normě vytýkali „terminologický chaos“ nebo zavedení pětiletého funkčního období pro tajemníky obecních úřadů. Změna, která má platit od 1. listopadu, má podle kritiků usnadnit na obcích povolební výměnu úředníků.
Koalice se navrhovanou úpravou podle kritiků snaží vytvořit „místečka pro souvěrce“, když chce jako kvalifikaci zavést i působení v zákonodárném sboru. Změna podle odpůrců povede k pracovně-právním sporům.
Vondráček chce pružnější správu
Terčem kritiky bylo také zamýšlené zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury, které je podle odpůrců motivováno snahou o politické ovládnutí agentury a získáním vlivu na rozdělování dotací sportovním organizacím.
„Respektuji Senát a jeho výhrady, ale jsem přesvědčen o tom, že Česká republika potřebuje modernější a pružnější státní správu, ne další zakonzervování současného systému,“ řekl za předkladatele návrhu zákona Radek Vondráček (ANO).
Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Přechod z veřejnoprávního na soukromoprávní režim je podle Vondráčka jediný možný způsob, jak státní správu zefektivnit.
Pirátka Kateřina Stojanová varovala před politizací státní správy. „Způsob, jakým jste přistoupili k reformě státní správy, není důvěryhodný. Výsledná podoba vyvolává opravdu vážné obavy z politizace naší státní správy,“ prohlásila.
