Poslanci jednali o suchu. Ke třem ústavním novelám o vodě se vrátí v září

„V České republice zažíváme největší sucho za posledních 500 let. Možná by někomu mohlo přijít, že je problém díky dešťům vyřešen a můžeme jet dál. To ale problém nevyřeší,“ sdělil na úvod šéf poslaneckého klubu STAN Jan Farský.

Opozice následně zkritizovala vládu za to, že se problematikou sucha dostatečně nezabývá. To ale ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odmítl. Podle něho většinu projektů nelze vidět, jelikož jsou pod zemí.

Schůzi, kterou svolali Starostové a nezávislí, podpořily všechny poslanecké kluby. Projednávaly na ní i tři ústavní novely z pera KDU-ČSL, STAN a KSČM, jež v chtěly Ústavě zakotvit ochranu vody i půdy.

Debatu o těchto návrzích ale odložili poslanci na září. Chtějí vyčkat na čtvrtý, tentokrát vládní ústavní zákon. Ve čtvrtek totiž slíbil ministr zemědělství Toman, že ho do té doby předloží.

Starostové chtějí do Listiny základních práv a svobod vepsat, že každý má právo na pitnou vodu a že vodní zdroje jsou statkem veřejného užívání a jsou ve správě státu.

Lidovci navrhují Ústavu změnit pouze přidáním pěti slov. Do článku 7, který uvádí, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“, by chtěli doplnit, že stát kromě toho dbá zejména o ochranu vodních zdrojů a půdy.

Komunisté zase chtějí, aby Ústava říkala, že „ČR chrání a zvelebuje přírodní zdroje a bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací.“ Vláda se ke všem třem novelám staví zamítavě.

Do třetího čtení poslali ve čtvrtek zákonodárci vládní novelu vodního zákona, která má umožnit přijímání přísnějších opatření proti suchu. Stejně tak podpořili vládní novelu o pozemkových úpravách, která změní pravidla pro prodej či převod státních pozemků. Naopak už v prvním čtení odmítli dva návrhy poslaneckého klubu STAN.