Skeptiků kandiduje do Evropy výrazně víc než optimistů

Celkem se do voleb přihlásilo 30 kandidujících subjektů. Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě přisuzují největší volební šance hnutí ANO, koalici Spolu, SPD a Trikolory, hnutí STAN a Pirátům. K pětiprocentní hranici se podle některých blíží i koalice Přísahy a Motoristů nebo koalice Stačilo.

Kromě STAN a Pirátů se přitom podle politologů jedná takřka výhradně o euroskeptická uskupení. Kritičtí k Unii jsou totiž i samotní voliči. „A to především kvůli byrokratickým opatřením, která musíme kvůli Evropské unii zavádět,“ poznamenal politolog Jan Bureš.

„Ve společnosti se vytvořila atmosféra, že za část problémů, které souvisejí s růstem cen energií a zdražováním, může politika Green Dealu. Vysoké ceny energií, potravin, nedostupnost automobilů a vysoké ceny elektromobilů vidí veřejnost jako vážné problémy,“ vysvětluje Bureš.

Proto se politici začali předhánět s tvrzeními, že Unie potřebuje reformovat. S takovou myšlenkou kandiduje ANO i koalice Spolu, které se spolu chtějí utkat o první příčku ve volbách. „Oba subjekty jsou kritické k politice Evropské komise,“ míní politolog.

Jenže zatímco ANO může taktika kritizovat Unii vyjít, Spolu může u voličů narazit. „Pro kritiky Unie jsou kandidáti Spolu málo radikální a pro zastánce Unie jsou málo proevropští,“ myslí si Bureš.

Připomněl, že zatímco lídrem kandidátky Spolu je eurokritický Alexandr Vondra (ODS), trojkou a čtyřkou jsou eurooptimisté Luděk Niedermayer (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Podobně na věc nahlíží i politolog Lukáš Valeš. „Kandidátka Spolu je nesmysl. Kdyby ODS, TOP 09 a KDU-ČSL kandidovaly zvlášť, mají šanci získat víc procent. Tohle je projekt pro vnitřní českou politiku. Volit Spolu neznamená vyjádřit se k evropským tématům, ale vyjádřit podporu vládě,“ poznamenal.

Podle něj budou evropské volby do určité míry referendem o vládě Petra Fialy (ODS). Spolu budou podle něj volit hlavně ti voliči, kteří jsou s ní spokojení. Těch však podle průzkumů není většina.

Ale i nad ANO mohou jeho voliči váhat. Jak Valeš připomněl, zatímco nyní hnutí Unii vehementně kritizuje, dosud se k ní jeho zvolení europoslanci chovali spíš loajálně.

„Voliči přitom vidí, že evropská struktura orgánů jim komplikuje život. Zakazuje jim používat spalovací motory, zdražuje nákupy celé řady zboží,“ poznamenal Valeš.

Do 20. dubna rozhodne ministerstvo vnitra, která uskupení splnila všechny náležitosti. K posledním volbám do Evropského parlamentu před pěti lety se přihlásilo 40 seskupení, z toho šest koalic. K volbám jich bylo připuštěno 39. Jedna ze stran nezaplatila příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 15 tisíc korun.

Volby se konají 7. a 8. června, v některých evropských státech se bude volit ještě 9. června. Češi volí 21 europoslanců z celkového počtu 720 europoslanců. V září europoslanci schválili rozhodnutí Evropské rady zvýšit počet křesel europarlamentu pro volební období 2024 až 2029 o 15, tedy ze současných 705 na 720. Česka se však změna nijak nedotkne.