Hlavní obsah

Situace v Plzni je kombinací špíny a chaosu, říká Pospíšil

Právo, Marek Přibil, Lukáš Bek

Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil dočasně vede právnickou fakultu plzeňské univerzity. Chce ji zbavit nánosu pověsti, že na škole se s posvěcením jejího vedení podvádí. V rozhovoru pro Právo mluvil o špíně a chaosu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Jiří Pospíšil pověřený vedení právnické fakulty v Plzni.

Článek

Pane prozatímní děkane Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, jako exministr spravedlnosti a poslanec ODS se teď pohybujete na akademické půdě, jež je, zdá se, prohnilá. Kde to zapáchá víc? V politice, či v plzeňském vysokém školství? Anebo jsou ony světy vzájemně protkány nitkami, kterými se spřádají sféry vlivu?

To je otázka, na kterou se špatně hledá objektivní odpověď. Akademické prostředí mi vždy bylo bližší než politika. Pro mě jde o návrat do míst, kde jsem působil před vstupem do veřejného života. Samozřejmě fakulta není v dobrém stavu. Nicméně nemohu posuzovat, zda problémy, jež tu existují a vycházejí na světlo, jsou takříkajíc špínou, anebo velkým administrativním chaosem.

Ona to, myslím, bude asi kombinace obého. A bude na policii a akreditační komisi, aby vše rozpletla. Já jsem pro to, aby se na fakultě do budoucna nastavila taková pravidla, která špínu, nebo administrativní chaos posoudí a řeknou, co převládalo. Aby to již nebylo nikdy víc možné.

Šéfka státní akreditační komise Vladimíra Dvořáková tvrdí, že zde za nestandardních podmínek a ve velmi krátké době vystudovalo kolem 400 absolventů. Váš odhad?

Zdůrazňuji, že my seznamy akreditační komise nemáme. Má je ministerstvo školství a vycházejí z matriky všech studentů v České republice. A pak je seznam, který si vede sama univerzita, rektorát. Jak jsem zaznamenal výroky jak profesorky Dvořákové, tak rektorátu, došel jsem k závěru, že listiny se nemusí úplně shodovat. Doporučil jsem profesorce Dvořákové, aby mi dala nějaký podklad. Abychom pak seznamy srovnali. Aby nebyl někdo poškozen jenom kvůli administrativnímu nepořádku.

I přes výroky o právnicko-justiční mafii, kdy by mohli absolventi na významných postech přijímat důležitá rozhodnutí, ministerstvo odmítlo vzhledem k zákonu na ochranu osobních údajů „rychlostudenty“ zveřejnit. Není však přednější veřejný zájem?

Jde přibližně o 400 lidí, kteří vystudovali magisterské studium v době kratší, než je standardních pět let. Absolutní většina, 90 procent z nich, jsou ti, kteří přestoupili z jiné školy. Z Prahy a nejvíce z Karlových Varů. S přestupy absolutně nesouhlasím. Z neformálních informací, které mám, 20 až 30 lidí, to mohou být právě sporná jména. O tuto skupinu jde.

Podle mne by si v tuto chvíli měla profesorka Dvořáková s panem rektorem jména srovnat a zahájit u nich přezkoumání studia ze strany rektorátu. Jak řeklo ministerstvo, je možné jim odebrat tituly ve správním řízení, které není tajné. Tím pádem se informace do médií dostanou. Kdybychom zveřejnili všechny studenty nyní, i ty, kteří nic neporušili, pouze využili benevolence systému, který nebyl protizákonný, byť asi ne úplně správný, trochu bych se bál.

V Plzni mohli získat bakalářský titul i policisté v rámci celoživotního vzdělávání. Vždyť to jsou ale přípravné kurzy či univerzita třetího věku.

Celoživotní vzdělávání, které bylo taky docela problém, prověřujeme. To není vzdělávání jako takové. Nelze v něm získat akademický titul bez řádného přihlášení se na školu, bez splnění podmínek přijetí. Ale jsme tady, mluvím v plurálu, já a moji kolegové, tedy s kolegou Bezouškou, Havlem, s partou vrstevníků, teprve několik dní. Musíme všechno probádat. Je mi těch řadových policistů líto, protože dostanou nějaký pokyn upravený v zákoně, že musí mít vzdělání, a teď se ho snaží doplnit. Je třeba podmínky nějak standardizovat, což je bohužel situace, která je otázkou i pro zákonodárce.

Pamatujete si na rozdíl od primátorky Chomutova Ivany Řápkové (ODS) na jméno konzultanta své diplomní práce?

Samozřejmě pamatuji. U paní Řápkové mě to také překvapilo. Nemohu to komentovat. Každý si k tomu vytvoří obrázek.

První absolvent, jenž má přijít o právnický titul před jménem, je Jan Harangozzo. Je to tak?

Pan rektor mně potvrdil, že jde o tohoto člověka. Podle expertizy ministerstva školství, jak jsem již uvedl, může být akademický titul odebrán v rámci řízení na univerzitě. Myslím si, že by mělo jít v jeho případě o magisterské studium.

Nebylo by lepší školu zavřít, aby se o studenty postaraly jiné fakulty?

Ode mě jako od člověka, který má na tuto instituci emociální vztah, nemůžete čekat, že bych o tom vůbec uvažoval. Ta škola funguje dvacet let, má celou řadu kvalitních absolventů a jen kvůli tomu, že zde je nějaká perioda, kdy je studium takto zpochybněno, by neměla být zavírána. Škola by měla zrušena ve chvíli, kdy je zřejmé, že nemá podmínky pro to poskytovat kvalitní vzdělání. Naše fakulta nemá problémy s kvalitou výuky. Má problémy s tím, že zde možná docházelo k určitým klientelistickým a možná i protiprávním záležitostem.

Zachariáš zároveň šéfoval s exděkanem Kindlem Ústavu státu a práva Akademie věd. Měl by ústav zveřejnit expertizy k ožehavým kauzám, pod kterými jsou oba podepsáni? Využíval jste těchto posudků?

Od doby, co jsem byl ministr spravedlnosti, tak jsem odmítl jakoukoliv expertizu z tohoto ústavu pro svůj resort.

To jste jim už tehdy nevěřil?

Věděl jsem, že kvalita oněch expertiz je v odborné obci vnímána rozpačitě. Z několika odborných zdrojů mi bylo řečeno, že nejsou příliš erudované.

Jan Bárta, pověřený vedením ústavu, Právu řekl, že mu jeho nadřízený Kindl posudky neukazoval…

Pokud někdo vydává posudek za ústav, asi by tam měla být nejen autorská práce jednoho zaměstnance, ale měla by tam být nějaká zpětná reakce. To znamená posudek by měl být asi verifikován nějakými jinými složkami v rámci ústavu. V každém případě, ústav dnes není v dobré kondici a chtěl bych doporučit Akademii věd, aby došlo k velkým změnám, pokud má přežít.

Oblastní sněm ODS Plzeň-město se tento týden připojil ke kolegům z některých jiných regionů a žádá, aby listopadový kongres ODS byl volební. Je to i váš názor coby předsedy ODS Plzeňského kraje?

Já jsem pro to usnesení hlasoval. Podporuji ho. Domnívám se, že pokud někdo tvrdí, že chce mít silnější mandát, tak v demokratickém systému a v demokratické straně nelze získat silnější mandát jinak než hlasováním. Já si nedovedu představit jinou formu.

I Mirka Němcová je jedno ze jmen, které má u veřejnosti velký kredit, a klidně by mohla stát v čele ODS.

Měl by mít Topolánek protikandidáta?

V demokratické straně nikdy není na škodu, když někdo má protikandidáta.

Místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) tento týden uvedla, že vidí spoustu lidí, kteří by mohli stranu vést.

Přesně tak. Jsme velká strana, která má dneska kolem třiceti tisíc členů, a dovedu si představit situaci, kdy na kongresu může stát klidně několik kandidátů. V čím větší konkurenci pan předseda uspěje, tím silnější bude jeho mandát z pohledu mé logiky demokratického politika.

Kdo by mohl podle vás kandidovat?

I Mirka Němcová je jedno ze jmen, které má u veřejnosti velký kredit, a klidně by mohla stát v čele ODS. Těch jmen je celá řada, mohl by to být Petr Bendl, mohly by to být různé osoby. Ale teď, prosím, vám pouze říkám teoreticky, kdo by to mohl být.

Sám o kandidatuře například na místopředsedu neuvažujete?

V tuto chvíli se chci věnovat škole. V tuto chvíli o tom neuvažuji.

Vyzývají vás k tomu kolegové?

Ale někteří mě samozřejmě ponoukají. Opravdu se chci věnovat škole. Ani to nevyvracím, ale fakt jsem o tom vůbec neuvažoval. Ale vidíte, před třemi týdny by mě nenapadlo, že budu řídit tuto školu, tak vám neumím říct, co se stane případně v listopadu.

Jak jste reagovali na Topolánkovo rozhodnutí vzdát se mandátu ve Sněmovně?

My jsme s tím v Plzni měli problém. To bylo téma, které bylo u nás diskutováno. Rozuměl jsem tomu, ale trošku mě překvapilo, že to bylo bez konzultace s orgány strany. Takto důležité rozhodnutí několik měsíců před volbami mělo být konzultováno.

Kdyby se vás předseda zeptal, co byste mu doporučil?

Toje strašně těžká otázka. Jak jsem o tom přemýšlel, dají se najít důvody pro odstoupení i proti odstoupení. Teď budu trošku generál po bitvě. Já jsem rozuměl důvodům, které on zmiňoval, třeba se ukáže, že byly pravdivé, ale ten následný vývoj trošku ukazuje, že jeho hlas jako lídra strany ve Sněmovně chybí – alespoň já jsem cítil, že například v diskusi o Janotově balíčku ODS nebyla až tak viditelná. Hlavní debata se vedla mezi socialisty a Kalouskovou TOP 09.

Celý rozhovor čtěte v sobotním Právu na straně 8

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám