Článek
„Navrhuji zrušit 9. třídu základní školy, stejně jako je to v Německu, Polsku a Maďarsku. Tato změna přinese do státního rozpočtu podle ekonomů 50 miliard korun ročně bez prokazatelného snížení kvality vzdělání, úspory v rodinách a také umožňuje dřívější vstup na trh práce,“ argumentoval předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) na Facebooku.
Pod analýzou, ze které Okamura čerpal, je podepsaný jeho spolustraník, ekonom a náměstek ministryně financí Petr Mach, společně se svým asistentem, bakalářem s titulem z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Milošem Karmazínem. Dokument nevznikl z popudu resortu financí ani resortu školství, které se od něj distancují. Nápad ovšem nalezl sluchu u premiéra Babiše.
„V ANO jsme to zatím neřešili. Můj názor je, že skutečně by stačilo jenom osm tříd. Je otázka samozřejmě načasování, že by končily dva ročníky najednou,“ nechal se slyšet ve videu na Facebooku. Babišovi se nápad zamlouvá mimo jiné proto, že vzdělávací dráha je podle něj příliš dlouhá, přičemž narazil i na délku vysokoškolského studia. „Kdyby se to zkrátilo, tak by to pomohlo všem, ušetřili by rodiče i stát,“ dodal.
Proti návrhu, který by znamenal, že děti budou vycházet ze základních škol už přibližně ve 14 letech, se naopak postavil šéf resortu školství Robert Plaga. „Tomio Okamura je předsedou Sněmovny, nikoliv členem vlády. Je krátkozraké dívat se na už tak podfinancované školství optikou úspor,“ poznamenal též na Facebooku.
Politici si slibují zázraky
Úspory proklamované SPD ministr označil za nereálné a potenciálně velmi vzdálené. Skeptičtí jsou k údajně uspořeným miliardám i další odborníci.
„Pokud by došlo k rychlému zrušení jednoho ročníku základky, tak to bude ohromný chaos. Můžeme přijít o kus potenciálu, aspirací a tak dále jednoho, dvou i více ročníků dětí a ztráty mohou být až desítky miliard v naší ekonomice,“ uvedl analytik z organizace PAQ Research Karel Gargulák. Jak upozornil, vzdělávací systém není na něco takového připravený a změna by zhoršila i výsledky žáků.
„Nevím, z čeho to počítali, jde spíš vyloženě o hausnumero, co si vymysleli. Pravděpodobnější je, že by rušení 9. ročníku nepřineslo žádné úspory, a naopak by způsobilo problémy, které bychom pak museli sanovat, což by bylo mnohem dražší,“ přizvukovala analytička z organizace EDUin Nikola Šrámková.
Politici si podle ní od návrhů na krácení školní docházky slibují nereálné výsledky. „Myslí si, že mladí najednou nastoupí dřív na trh práce, že zaměstnavatelé budou mít rychleji levnou pracovní sílu, že dřív začnou zakládat rodiny, a kdo ví, jaké další zázraky by nastaly,“ řekla.
Odborníci upozornili, že již nyní část dětí nedokončuje střední školu a krácení školní docházky by problém prohloubilo. Osoby s osmi lety základní školy by oproti ostatním trpěly ještě větším znevýhodněním na trhu práce, což by v důsledku přineslo další sociální problémy. Stávající délka povinné školní docházky podle Šrámkové není skutečný problém k řešení, stát by se ale měl zaměřit například na reformu středoškolské oborové soustavy.
