Článek
„Školy potřebují více psychologů, speciálních pedagogů a odborníků, kteří pomohou dětem i učitelům. Pomoc ale musí přijít co nejdřív, už v mateřské škole. Čím dříve dítě podpoříme, tím větší má šanci uspět, proto chceme dva roky povinného předškolního vzdělávání,“ řekl Plaga ve videu zveřejněném na sociálních sítích.
Mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Ondřej Macura pro Novinky uvedl, že prodloužení předškolní docházky je prozatím ve stádiu záměru. Detaily návrhu se Plaga chystá představit až v září, kdy by mohlo být jasné, od kdy by se nová povinnost předškoláků týkala.
V současnosti je předškolní vzdělávání povinné pro děti, které dovršily páté narozeniny. Zpravidla tyto děti docházejí do školky, ale rodiče je mohou vzdělávat i doma. Pak ale dítě musí projít ověřením. Jde vlastně o jakousi kontrolu, jestli jeho příprava běží tak, jak má.
Opatření by podle ministra mělo pomoci zejména znevýhodněným dětem. „Za náročnějším chováním dítěte často nestojí nezájem o školu. Může se jednat o děti, které doma prožívají složité situace a potřebují pomoc dřív, než se jejich problémy prohloubí,“ uvedl Plaga.
Rok ve školce se vyplatí
Analytik organizace PAQ Research Jiří Münich připouští, že by to mohlo přinést kýžený efekt.
„Školky mají velký dopad na další vzdělávací dráhu dětí. Efekt je podobný, jako když si uložíte peníze, které se úročí každý rok, a po dvaceti letech se malý rozdíl na začátku může projevit jako velký rozdíl na konci,“ nastínil možné výhody.
Zvlášť výrazně podle něj takovéto „úročení“ funguje u dětí, které nemají doma kvalitní zázemí pro přípravu na vyučování ve škole, tedy například u těch ze sociálně znevýhodněných rodin. Delší docházka do školky může podle Münicha nerovnosti pomoci zahladit.
Zároveň by nahrála i učitelům v prvních ročnících, kteří se musí vypořádat se silným omezením odkladů docházky, které postupně začíná platit.
V praxi už dnes do školky dochází i většina čtyřletých, podle MŠMT jde zhruba o 90 procent populačního ročníku. Přesto by bylo potřeba navýšit kapacity o jednotky až desítky tisíc míst. Ovšem ne všude, podle Münicha by se situace dramaticky lišila podle regionů.
„Rozšíření povinného předškolního vzdělávání by mohlo pomoci zachovat školky v oblastech, kde demografický pokles ohrožuje jejich provoz. Čtyřleté děti docházejí méně, protože to nemají povinné, a jejich příchod by napomohl úbytek vyrovnat,“ vysvětlil. Týká se to například příhraničních regionů v Ústeckém či Karlovarském kraji.
Problém by naopak mohl nastat v oblastech, které již nyní čelí náporu nových rodin, zpravidla poblíž velkých měst. Lidé, kteří se do těchto míst stěhují, totiž dorovnávají úbytek nově narozených dětí a obce nemají prostředky, aby kapacity pro mladší děti dostavěly. Povinnost zajistit předškolní vzdělávání pro další předškoláky by tak u nich mohla skončit jen na papíře.
