Článek
„Jestli je toto politické sdělení a my snižujeme počty, tak je to velmi vážné sdělení, které musíme v souvislosti s tím, že hrozba naopak roste, oznámit nejenom našim spojencům, ale také veřejnosti,“ konstatoval ve středu po jednání výboru jeho předseda Pavel Fischer (za ODS a TOP 09).
Podle Fischera návrh sice částečně navazuje na dosavadní působení armády, zároveň ale snižuje počet vojáků určených k odstrašení Ruska a obraně východního křídla NATO.
S tím ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) nesouhlasí a již dříve zdůraznil, že se nemá snížit počet českých vojáků na východním křídle, jen jeho limit. „Pořád máme obrovský prostor pro navýšení, a navíc podle rotačního plánu jednotek víme, kolik vojáků bude do budoucna potřeba vysílat,“ řekl Novinkám.
V květnu totiž působilo na východním křídle NATO přes 400 českých vojáků, a to na Slovensku, v Polsku, Litvě a Lotyšsku. Snížený limit tak stále převyšuje aktuální počet jednotek, a to skoro čtyřnásobně.
„Nesnižuje se naše zapojení, nesnižují se počty vojáků. Je to naše absolutní priorita,“ dodal s tím, že odmítá, že by se limit měnil například z úsporných důvodů.
Nižší strop ale podle něj souvisí také s tím, že se Česko nebude podílet na střežení vzdušného prostoru v Pobaltí. Armáda totiž od příštího roku začne snižovat počet provozovaných švédských stíhaček Gripen-JAS39 v návaznosti na přechod na stíhačky F-35.
Schválený dokument stanovuje, kde a v jakém maximálním počtu mohou čeští vojáci v letech 2027 a 2028 působit v zahraničí, kolik to může stát a jaké zahraniční jednotky mohou naopak pobývat v Česku.
Týká se například obrany východního křídla NATO, výcviku ukrajinských vojáků, misí na Balkáně, v Iráku či Africe a také jednotek připravených pro případné nasazení NATO, Evropské unie nebo OSN.
V Česku se bude cvičit méně Ukrajinců
Senátory také zajímalo, jestli vláda stále označuje Rusko za agresora a Ukrajinu jako oběť. „V předkládacím dokumentu tyto formulace zmizely,“ upozornil Fischer s odkazem na předchozí dokument projednaný před dvěma lety. Podle něj by se mohlo jednat o možný ústupek vůči hnutí SPD.
Podle vládního návrhu bude v Česku moct nově být na výcviku nejvýše 100 ukrajinských bojovníků, zatímco dosud jich mohlo být až 800. Vláda to zdůvodnila klesající potřebou.
„Vychází to z požadavků Kyjeva, který takto upravil nejen počet cvičených vojáků, ale i periodicitu výcvikových turnusů,“ uvedlo ministerstvo obrany ke snížení počtu Ukrajinců, kteří se budou cvičit v Česku.
Vláda sice snižuje strop pro vojáky na východním křídle NATO, současně ale například rozšiřuje síly připravené pro alianční obranné plány. Počet českých vojáků vyčleněných pro akutní nasazení v rámci NATO se zvýší z 10 100 na 11 000.
V roce 2028 navíc Česko poprvé povede přibližně čtyřtisícové bojové uskupení EU, do něhož samo vyčlení až 3000 lidí. Půjde o dočasné mnohonárodní uskupení na úrovni brigády, které bude po celý rok 2028 v pohotovosti.
Návrh má stejně jako v uplynulých dvou letech umožnit působení až 2000 vojáků členských států NATO v Česku.
