Článek
Nyní mají tuto možnost jen u těch, kteří si studium prodlužují. Navrhovaný poplatek za studium by měl být variabilní podle výše státní dotace na jednoho studenta.
Pro příští akademický rok by měl činit maximálně 8900 korun ročně. Částku Právu potvrdil senátor Václav Roubíček.
Novelu podpořilo 47 ze 62 přítomných, proti byli jen zástupci ČSSD a KSČM. Pět z 12 senátorů KDU-ČSL, kteří vesměs byli proti školnému, se při závěrečném hlasování zdrželo.
Protože Senát může návrhy zákonů předkládat jen jako celek, novelu nyní dostane k projednání Sněmovna jako kteroukoli jinou předlohu. Souhlas dolní komory se školným je velmi nejistý, neboť většinu v ní mají ČSSD a KSČM. Senátoři těchto stran se neúspěšně pokusili školné odmítnout.
Neochotu Sněmovny k zavedení školného na vysokých školách dokládá i nedávné Poslanecké hlasování Novinek.
Už minulý týden při projednávání zákona upozornil na poměr sil ve Sněmovně senátor ČSSD a odborový předák Milan Štěch. Školné na vysokých školách podle něj povede k destabilizaci a polarizaci společnosti. Proti poplatkům je i ministerstvo školství, řízené Petrou Buzkovou (ČSSD). Místopředsedkyně senátorů ČSSD Alena Gajdůšková školné odmítla jako plošné.
Školné by šlo odpustit
Proti tomu protestoval iniciátor předlohy Václav Roubíček (za ODS), bývalý rektor ostravské Vysoké školy báňské. Upozornil na to, že vysoké školy by nemusely školné vybírat v plné výši. Připomněl také, že třetinu výnosu ze školného by musely vysoké školy vložit do sociálních stipendií.
Navíc by rektoři podle novely mohli studentům s přihlédnutím k jejich sociální situaci nebo studijním výsledkům školné prominout nebo snížit.
Roubíček připustil, že návrh prolamuje bariéru vybírání školného v České republice, ale je to podle něj "průlom, který je sociálně přijatelný pro všechny skupiny společnosti". Školné by představovalo nejvýše trojnásobek základu vypočítaného z neinvestičních výdajů státního rozpočtu na jednoho studenta veřejné vysoké školy.
Pokud by všechny veřejné vysoké školy stanovily poplatek v maximální výši, vybraly by celkem zhruba dvě miliardy korun, uvedl rektor brněnské Masarykovy univerzity a senátor za LiRA Jiří Zlatuška. Podle něj již nyní soukromé vysoké školy vybírají dohromady od studentů tři miliardy korun.
Zlatuška také uvedl, že z 25 zemí EU lze zdarma studovat pouze na vysokých školách v Řecku, Dánsku, Švédsku, na Kypru, Maltě a zatím i na Slovensku.
