Sedmdesát? Nikoliv. Válek splnil vládní sliby jen na 40 procent

„Mám splněno na sedmdesát procent. Dokonce bych to procento zvýšil, protože i ty dva body, u nichž jsem zklamaný, že se nepodařily prosadit, jsou připravené,“ uvedl ministr v rozhovoru pro Novinky.

Redakce prošla jednotlivé závazky programového prohlášení Fialovy vlády a pro zdravotnictví z něj plyne 38 slibů.

Za splněné lze označit 15 z nich, tedy asi 40 procent. U ostatních došlo k splnění buď jen zčásti, anebo vůbec.

Ministr zmínil sám dva resty. Tím prvním je uzákonění možnosti připojistit se na zdravotní péči, kterou povinné zdravotní pojištění nekryje. Způsob, jakým se pokusil změnu dostat do zákona, skončil debaklem.

Druhá věc je vznik renomované instituce po vzoru německého Kochova institutu, jehož odborníci za pandemie i mimo ni dávali vládě odborná doporučení v oblasti veřejného zdraví.

Zákon o jejím zřízení Válek připravil a s odborníky prodiskutoval, na vládu ho nakonec neposlal z obav, že by přes opoziční obstrukce stejně neprošel. Tvrdil, že se proti němu postavili hejtmani z ANO.

Tím však nesplněné sliby nekončí.

Přemrštěné ambice měla vláda v digitalizaci.

Za Válka došlo k významnému posunu v elektronizaci, která se naplno projeví příští rok. Do programu si ale kabinet napsal, že vytvoří systém pro sledování čekacích lhůt na plánovaná vyšetření a systém na sledování volných kapacit u praktického lékaře, gynekologa či u zubaře.

Hlídání kapacit není ani v testování a čekací doby se začnou sledovat jen u žádanek na zobrazovací vyšetření (např. magnetickou rezonanci) a laboratorní vyšetření. U screeningů se to již zčásti hlídá, existuje například centrální sledování čekacích dob na screeningovou kolonoskopii.

Péče a prevence v oblasti duševního zdraví prioritou této vlády nebyla. Shodují se na tom odborníci přímo z praxe. V minulém volebním období se tomu na ministerstvu věnovalo celé oddělení o 40 lidech. S nástupem Válka zaniklo, zbylo pár úředníků.

Podle zástupců neziskového sektoru, kteří jsou hlavními aktéry v prevenci a o osvětu se snaží vůči dětem i na školách, nedošlo ke zvýšení preventivních intervencí, jak vláda slíbila. Podíl má na tom i ministr školství Mikuláš Bek (STAN), jehož resort navíc letos seškrtal finanční podporu na tyto aktivity.

Stejně tak nedošlo k posílení terénních služeb. Centra duševního zdraví jsou nově ukotvena v zákoně, jejich budování se ale za Válka zpomalilo na minimum. Ke zlepšení regionálního pokrytí nedošlo, a už vůbec ne zásluhou ministerstva. Do roku 2022 vznikla třicítka center, za poslední čtyři roky jich přibylo sedm, cíl do roku 2030 je sto center.

Dílčí posuny nicméně nastaly, třeba dlouhodobé hospitalizace v nemocnicích se zkracují, vznikl zákon pojící zdravotní a sociální služby, na vzdělávání v oblasti duševního zdraví jde víc peněz.

Řeč nemůže být ani o tom, že by ministerstvo zdravotnictví spolu s resortem práce vedeným Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) zajistilo dostupné sociální služby pro lidi s autismem a funkčním postižením.

„Ačkoliv se problematika autismu postupně dostává do strategických dokumentů, skutečné systémové změny zatím nenastaly v takové míře, aby byly plošně znatelné v životech rodin a jednotlivců s poruchou autistického spektra,“ zhodnotila ředitelka Národního ústavu pro autismus Magdalena Šubrt Thorová a doplnila: „Některé kraje nebo města udělaly díky přístupu samosprávy či neziskového sektoru dílčí pokroky, ale celorepublikově stále chybějí dostupné služby v oblasti diagnostiky, psychoterapie, krizové intervence, osobní asistence, odlehčovacích služeb, na míru šité služby podpory různých forem vhodného bydlení včetně těch terénních.“

Navzdory tomu, že Ústavní soud loni apeloval na Válkův resort, ať v zákoně upraví domácí porody, dosud k tomu nedošlo. Právní nejistota tak pokračuje. Domácí porody nejsou zakázány, ale nemají ani žádná pravidla, nejde totiž podle soudu o zdravotní službu.

Vláda přitom sama slíbila, že podpoří ženy v jejich volbě poskytovatele péče v těhotenství, při porodu i po něm tím, že „zpřístupní péči porodních asistentek“.

Ministr reagoval slovy: „My jsme řekli, že to podpoříme. Ne že to připravíme.“

Značná část nesplněných slibů se týká financování péče nebo systémových změn. Od plánování financování zdravotního systému aspoň na dva roky, aby se zástupci lékařů a nemocnic každý rok nedohadovali s pojišťovnami ohledně navyšování plateb za péči, ministr upustil. Prý na radu odborníků. Totéž platí o závazku na „prosazení víceletého financování a plánování úhrad zdravotní péče“.

Za splněné se nedá pokládat ani to, že vláda „odstraní nerovnosti v úhradách“. Malé nemocnice za stejné výkony či zákroky stále dostávají méně peněz než velké státní nemocnice. Dokonce kvůli tomu podaly na Válkův úřad stížnost k Ústavnímu soudu.