Článek
Výrazně by se tím při startu turistické sezóny zdrželo odbavování statisíců lidí. Proti tomu je už zavedené povinné vyplňování karet všemi lidmi přilétajícími z ciziny menší nesnází.
Po kontaktu se SARS domácí karanténa
Také druhé opatření, kterým je možnost nařídit desetidenní karanténu lidem vracejícím se z ohrožených oblastí, se už uplatnilo například v případě dvou studentek čínštiny, které přijely ze studijního pobytu na Tchaj-wanu. Tak přísně, jako proti nim zakročili hygienici, se ale podle návrhu Součkové postupovat v budoucnu nemá.
"Při trvajícím příznivém kontaktu se SARS v Evropě by byla nařizována u osob v kontaktu se SARS domácí karanténa na dobu 10 dnů od posledního styku se zdrojem nákazy," navrhuje ministryně. Také okolí těchto lidí se bude muset přizpůsobit a budou nosit roušky či důsledně a častěji si mýt ruce.
Nemocní do krytů
Návrh resortu zdravotnictví řeší také problém, kam s pacienty, kteří se již SARS nakazili, a museli by být izolováni nejen oni, ale i jejich tzv. kontakty. V takových případech, kdyby začalo v Evropě případů nebezpečného onemocnění přibývat a hrozil by jeho "dovoz" do ČR, pak by se k izolaci využily kryty v nemocnici na Bulovce a v Thomayerově nemocnici.
Tyto postupy má vláda projednat ve středu. Podle Součkové jsou opatření "do jisté míry improvizací, vycházející ze stávajícího vybavení a možností resortu zdravotnictví".
Dosavadní opatření si proto příliš finančních prostředků nevyžádala. Jsou spíše charakteru informačního. Jde např. o letáky na letišti, které upozorňují a zároveň varují cestující přilétající z devíti míst v Asii a Americe, kde již byl SARS zaznamenán, jak mají postupovat při jakémkoli podezření na příznaky této choroby. Ohroženými oblastmi jsou vedle míst v Číně a na Tchaj-wanu Hongkong, Singapur a kanadské Toronto.
K dispozici i doporučovaný Ribavirin
Výdaje představovalo zatím pouze zajištění komerčních setů pro diagnostiku původce SARS a vybavení čtyřlůžkové izolace na Infekční klinice na Bulovce. Podle ministerstva je v ČR k dispozici i Ribavirin, který je nyní k léčbě SARS doporučován. Podle Součkové jsou tato opatření funkční a účelná, což prokazuje fakt, že v ČR se zatím u žádného podezření na chorobu neprokázalo.
Od počátku epidemie byly v Česku na pozorování do nemocnic přijaty tři desítky lidí, u žádného testy nemoc nepotvrdily. Světová zdravotnická organizace (WHO) registruje případy SARS v těchto evropských zemích: v Itálii a Německu po devíti nemocných, ve Francii sedm, v Británii čtyři, ve Švédsku tři, v Rumunsku, Švýcarsku, Španělsku, Irsku, Finsku a Rusku po jednom. V Evropě na SARS nikdo nezemřel.
