Hlavní obsah

S novou první dámou probereme podporu ohrožených dětí, řekla zmocněnkyně pro lidská práva

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková Právu potvrdila, že s budoucí první dámou Evou Pavlovou domlouvají možnou spolupráci. Mimo jiné proberou výsledky přezkumu situace v oblasti lidských práv v ČR zpracovaného OSN. Pravidelný přezkum byl členským zemím představen minulý týden v Ženevě. Podle něj se Česko stále musí zlepšit třeba v otázce romské segregace či přijmout Istanbulskou úmluvu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Klára Laurenčíková Šimáčková

Článek

Petr Pavel avizoval, že se s vámi budoucí první dáma Eva Pavlová bude chtít sejít kvůli své charitativní činnosti. Domluvily jste si už termín?

V pondělí jsem hovořila s lidmi z týmu pana prezidenta. Ti mě informovali, že by paní Pavlová měla zájem o toto setkání a že mi v blízkých dnech nabídnou konkrétní termín.

O jakých tématech s ní budete chtít mluvit?

Ráda bych s ní prodiskutovala témata, kterým se dlouhodobě věnuji, tedy podporu ohrožených dětí a rodin, problematiku domácího a sexualizovaného násilí či duševního zdraví. Ráda bych jí také předestřela priority v lidskoprávní oblasti.

Eva Pavlová zažila i roli samoživitelky

Prezidentské volby

Budete se bavit i o univerzálním periodickém přezkumu lidskoprávní situace v ČR (UPR) Organizace spojených národů (OSN), kterého jste se nedávno zúčastnila?

Ano. Ráda bych jí a následně i panu prezidentovi představila závazky, které máme v lidskoprávní oblasti, v jakých oblastech jsme se posunuli kupředu a co jsou naopak naše úkoly.

Jak přezkum hodnotíte?

Bylo zřejmé, že jsme si vědomi našich závazků v oblasti lidských práv. Pracujeme na tom, abychom se v problematických oblastech posunuli. Kladně bylo hodnoceno, že ČR proměnila školskou legislativu a rozvinula inkluzivní vzdělávání. Dále jsme byli chváleni za vypořádání se s vepřínem v Letech, dochází k jeho demolici a bude vytvořen památník k uctění romských obětí holocaustu. Pozitivně byl vnímán i zákaz umístění dětí pod tři roky do ústavních zařízení a Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 až 2030.

V odměňování žen a mužů jsme dosáhli nejrychleji se zmenšujícího rozdílu v Evropě, z 22 procent na 16. Pořád to nestačí, musíme se rovnému odměňování systematicky věnovat. Mám proto velkou radost, že na konci loňského roku vláda přijala Akční plán rovného odměňování.

Pozitivně hodnocené bylo i přijetí zákona o odškodnění nuceně sterilizovaných romských žen. Přiznali jsme ale, že je potřeba proces odškodňování administrativně zjednodušit, a pracujeme na rozšíření uznávaných důkazních prostředků, aby odškodňování nebylo závislé jen na existenci zdravotnické dokumentace, jak to ministerstvo zdravotnictví nastavilo.

Většina žen takovou dokumentaci již dávno nemá a zdravotnická zařízení ji v mnoha případech skartovala. Nebylo by tak v mnoha případech možné naplnit původní smysl zákona a spravedlivé odškodnění dopřát všem, které na něj mnoho let trpělivě čekaly. Ministerstvo zdravotnictví nyní chystá potřebné rozšíření důkazních prostředků například o svědectví či čestné prohlášení.

Začala demolice vepřína v Letech. Oproti plánu stát ušetří 100 milionů korun

Domácí

Parlament ale zatím neratifikoval Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí neboli Istanbulskou úmluvu.

Ta úmluva si nezaslouží, aby se jí říkalo Istanbulská. S kolegy chceme používat její celý název, protože se kolem slova Istanbulská hned v zárodku objevilo velmi mnoho dezinformací a mýtů, které znemožnily racionální debatu. Nehledě na to, že úmluva vznikala během tureckého předsednictví EU, a ačkoli vznikla v Istanbulu, tak samotné Turecko od ní odstoupilo. Turecko je ostatně známé pro svůj problematický přístup k lidským právům.

Chceme ji veřejnosti i poslancům znovu představit a vysvětlit, co je její skutečný obsah. Ratifikací bychom se postavili do jedné skupiny se zeměmi, které říkají, že na lidských právech a ochraně žen, seniorů a dětí před násilím záleží. Pokud to Ukrajina dokázala ve válečném stavu, tak bychom to my v poměrně stabilních podmínkách měli zvládnout taky.

Co budete dělat v oblasti redefinice znásilnění, kterou delegáti doporučovali?

Budu jednat s ministerstvem spravedlnosti a dalšími partnery. Je důležité porozumět obavám těch, kteří redefinici zatím nepodporují. Zaznívá například varování, že se zvýší počet falešných obvinění. Data ze zemí, které k redefinici přistoupily, ale takový efekt nedokazují. Naopak se ukazuje dobrý vliv na prevenci sexualizovaného násilí a snazší cestu obětí k potřebné pomoci a odškodnění. Věřím, že budeme schopni vést věcnou diskusi.

Co říkáte na výtku o diskriminaci a segregaci Romů v ČR?

Nositelem změny je ministerstvo školství, ale musí mít dobrou podporu i z resortu ministerstev práce a sociálních věcí, zdravotnictví, ale i resortu pro místní rozvoj. Velká část dětí, které vyrůstají v sociálně vyloučených lokalitách, jsou děti romské. Chudoba s sebou nese riziko rozvoje dalších zátěží, jako je častá přítomnost násilí v blízkých vztazích, závislostní chování, riziko rané traumatizace a přítomnost chronického stresu, například i v souvislosti s nestabilním bydlením. Pokud děti z tohoto prostředí přicházejí do školy, tak je nutné umět s těmi zátěžemi pracovat.

Na rozdíl od dětí v bezpečném prostředí jim třeba nikdo nenařídí budík, neudělá snídani, nepřipomene, že si musí vzít bačkory či kružítko.

Jak?

Vedle funkční politiky so­ciální inkluze, podpory v bydlení, posílení kapacit sociálních služeb na pomoc rodinám v nouzových situacích je také nezbytné dětem zajistit psychosociální podporu a vlídné školní prostředí. Teprve pak mají tyto děti prostor se soustředit, rozvíjet potenciál a vnímají školu jako místo, kde jim ostatní rozumějí. A chápou, že to, že přišly ráno do školy, je velký úspěch.

Na rozdíl od dětí v bezpečném prostředí jim třeba nikdo nenařídí budík, neudělá snídani, nepřipomene, že si musí vzít bačkory či kružítko. Bohužel naopak občas slyší spíš negativní zpětnou vazbu za to, co nezvládly a neumějí. Indivi­duální přístup a dobré vztahy s žáky jsou tím, na čem potřebujeme stavět. Učitelé si zaslouží pro takovou práci dobrou metodickou podporu, spolupráci návazných zdravotně-sociálních služeb a fér ohodnocení.

Zpráva chválila postoj Česka k ukrajinským uprchlíkům.

Ano. Ukrajinská velvyslankyně nám při ženevském zasedání velmi děkovala za zvládnutí krizové podpory příchozím. Zároveň je ale potřeba dobře podpořit proces adaptace a integrace. Posilovat na krajské úrovni spolupráci sociální, školské a zdravotní složky, nevládních organizací a Center na podporu integrace cizinců.

Postupně z nouzového ubytování vyvést příchozí z Ukrajiny do běžného bydlení, dále podporovat jazykové vzdělávání a zapojení na trh práce. Je skvělé, že 100 tis. lidí již pracuje, většina dětí je zapojena do základních škol. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zvlášť zranitelným skupinám uprchlíků, jako jsou lidé starší 65 let, děti bez doprovodu, těhotné ženy, lidé se zdravotním postižením či pečující o nemocného člena domácnosti, a porozumět potřebám těchto skupin.

Jaké potřeby máte na mysli?

Je důležité vědět, kde se tito lidé nacházejí. Kolik jich žije v nouzovém ubytování, kdo už se dokázal zapojit do běžného bydlení. Je třeba zlepšovat informovanost příchozích. Potřebujeme děti zapojené ve školách dostat do neformálního vzdělávání, tedy do volnočasových aktivit, táborů, škol v přírodě a podobně. Je potřeba zapojit i středoškoláky, kterých se nyní do našeho školského systému zapojuje zatím jen třetina.

Nesmíme zapomínat na prevenci rozvoje posttraumatické stresové poruchy či sebevražedných tendencí. Tyto principy jsou ale univerzální všem potřebným bez rozdílu.

Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v ČR o rok

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám