Článek
Zápis na sankční seznam vedl k zablokování účtů a zmrazení desítek nemovitostí, které například nelze prodat. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) o zápisu na sankční seznam rozhodla na základě návrhu ministerstva zahraničních věcí. Důvodem bylo podezření, že podnik materiálně a finančně podporuje ruskou vládu a působí v odvětvích, která jí poskytují značné příjmy.
Stížnost směřovala proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze i proti usnesením české vlády z listopadu 2023 a ledna 2024. „Napadená rozhodnutí považujeme za svévolná. Přímým důsledkem zařazení na sankční seznam je zásah do majetkových práv, jenž se rovná de facto vyvlastnění,“ stálo ve stížnosti.
Jenže plénum se soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou nemělo pro ruské argumenty pochopení. „Stěžovatel z velké části opakuje argumenty, s nimiž neuspěl v předchozím řízení. Soudy tyto námitky vypořádaly ústavně souladně,“ stojí v usnesení, které soud v těchto dnech zveřejnil ve své databázi.
ÚS: Vláda mohla konat
„Vláda měla pravomoc vydat napadená usnesení. Kritéria pro zařazení na vnitrostátní sankční seznam plynou z předpisů Evropské unie. Jsou sice vymezena relativně abstraktně, nelze však přisvědčit stěžovateli, že by nebyla vůbec jasně stanovena, jak tvrdí v ústavní stížnosti,“ zakončili soudci.
Rozhodnutím vlády byly podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) fakticky zablokovány bankovní účty agentury, stejně jako podnikem spravovaný majetek v katastru nemovitostí, aby jej nebylo možné prodat. Zmrazení se týká zhruba 70 nemovitostí v Česku.
V Praze je to například budova školy na Krupkově náměstí či vila v ulici Pod Kaštany, v Karlových Varech zase budova bývalého konzulátu Ruské federace. Opatření se nevztahuje na diplomatické mise, například ambasádu nebo rezidenci velvyslance.
