Článek
Blahoslavení je předstupněm kanonizace, tedy prohlášení za svatého. Tuto mimořádnou poctu udělil duchovním papež Lev XIV. za to, že neselhali, ani když šli po brutálním mučení na popravu. Oba kněží se tímto aktem stali z pohledu katolické církve mučedníky.
„Tito kněží moravské země zůstali věrni lásce a víře, stáli si za tím, čemu věřili, přestože mohli couvnout před komunistickým režimem, a i když věděli, že je čeká poprava, dokázali před svou smrtí odpustit těm, kdo je mučili,“ uvedl při červnovém slavnostním blahořečení Buly a Drboly na brněnském výstavišti kanadský kardinál Michael F. Czerny.
Slavnostní bohoslužbu vedl za papeže, a protože je brněnským rodákem, mši vedl v češtině. Ostatky kněžích byly od červnového blahořečení dočasně umístěny v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. V Jaroměřicích je dnes biskup Konzbul vložil na jejich nové místo v instalaci navržené akademickým sochařem Otmarem Olivou.
Oficiální portrét Jana Buly (vlevo) a Václava Drboly
Relikviář bude návštěvníkům přístupný i mimo bohoslužby, a to v rámci běžného turistického režimu kostela.
„Příběhy Jana Buly a Václava Drboly nám připomínají, že ani v době nesvobody nemusí člověk rezignovat na své svědomí a hodnoty. Jsem rád, že jejich ostatky nyní našly své trvalé místo v Jaroměřicích nad Rokytnou. Věřím, že se tento kostel stane místem modlitby, naděje i hlubšího porozumění naší nedávné historii,“ zdůraznil biskup.
Relikviář navrhl sochař Otmar Oliva. Schránka z pozlaceného bronzu je zavěšena na stříbrných stuhách spuštěných z klenby, takže se vznáší mírně nad úrovní očí. Směrem dolů z ní visí lana symbolizující roztrženou síť zla. Výtvarné řešení odkazuje na duchovní blízkost mučedníků k nebi.
„Já sám jsem za minulého režimu ve vězení byl, jsem pamětníkem těchto hrůz. I proto je mi příběh Jana Buly a Václava Drboly velmi blízký a cítím vděčnost, že jsem mohl na tomto díle pracovat,“ uvedl Oliva. V relikviáři jsou uloženy ostatky Václava Drboly a část dochovaného liturgického oděvu Jana Buly, konkrétně ústřižek jeho primičního ornátu. Bulu v relikviáři zastupuje právě tento oděv, protože jeho ostatky se dosud nepodařilo nalézt.
Relikviář visí v kostele sv. Markéty zhruba ve výšce očí. Je dílem akademického sochaře Otmara Olivy.
Výběr Jaroměřic nad Rokytnou souvisí s historií regionu, kde oba kněží působili a kde se odehrávaly události spojené s Babickými procesy. V 50. letech zde jako farář a kaplan působili také Jan Podveský a Josef Valerián. Bulu a Drbolu upozorňovali na nebezpečí spojené s Ladislavem Malým a následně byli rovněž tvrdě perzekvováni komunistickým režimem.
Bula sloužil v Rokytnici nad Rokytnou, Drbola v Babicích. Právě tam se roku 1951 udály tzv. babické vraždy tří komunistických funkcionářů, s nimiž vládnoucí režim nesmyslně spojil oba duchovní. Po krutých výsleších a zmanipulovaném procesu byli popraveni; Drbola v srpnu 1951, Bula v květnu 1952.
