Článek
„Věříme v projednání návrhu ještě stávající Sněmovnou. Aktuálně finalizujeme návrh vypořádání připomínek, které jsme obdrželi v rámci meziresortního připomínkového řízení a kterých nebylo málo,“ sdělila Novinkám tisková mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová. Legislativní radě vlády chce resort zákon předložit do konce února.
V registru žáků budou shromážděna data o dětech a žácích od mateřské školy až po dokončení vzdělání na vysoké škole. Obsahovat má i údaje o lidech, kteří se účastní celoživotního vzdělávání nebo třeba o uchazečích o přijetí ke studiu.
Občanům registr žáků zpřístupní údaje o dosaženém vzdělání a usnadní tak jeho dokládání. K adresným údajům má podle MŠMT mít přístup i finanční správa, např. kvůli daňovým slevám nebo agendy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), např. pro účely dávek nebo při ucházení o zaměstnání na pracovním úřadě.
Právě pro MPSV bude podle jeho mluvčího Jakuba Augusty registr „velmi přínosný“. Dnes je totiž například pro úřady práce problém ověřit dosažené vzdělání uchazečů o zaměstnání, pokud se ho rozhodnou zamlčet.
Registr pedagogických pracovníků má obsahovat všechny informace o učitelích. Kromě základních údajů například kvalifikaci a specializaci, ale také data o výplatě, pracovní době či právním vztahu k zaměstnavateli.
Zatíží školy
Současnou podobu návrhu zákona o registrech však v připomínkovém řízení zcela odmítly Úřad pro ochranu osobních údajů a Unie zaměstnavatelských svazů, která jej považuje za zbytečný a kritizuje ho zejména kvůli administrativní zátěži škol. Školy by totiž podle návrhu měly registr zaplnit do jednoho roku od začátku účinnosti zákona a do dvou let doplnit i údaje o absolventech od roku 2010.
V připomínkách se také opakuje obava o bezpečnostní stránku sdružování řady citlivých informací zejména v registru pedagogů. Ministerstvo vnitra ve své připomínce dokonce uvedlo, že v navrženém rozsahu je registr zcela nepřípustným zásahem nejen do soukromí dotčených osob (subjektů údajů), ale má potenciál hrozby pro bezpečnost České republiky.
Nejen podle MŠMT jsou nicméně registry potřebné a jejich zavedení je v souladu se záměrem elektronizace státní správy. „Jedná se o prostředek, který má jednoznačně snížit administrativu na straně škol, ministerstva a dalších úřadů a v důsledku přinést benefity i samotnému občanovi,“ dodala mluvčí resortu.
Podle přiložené zprávy má implementace registrů státní kasu zatížit částkou 372,68 milionu korun. Očekávané náklady pro jednotlivé školy by se měly v průměru pohybovat okolo 20 tisíc korun. Provoz informačních systémů si ročně vyžádá dalších asi 6,37 milionu korun.
