Hlavní obsah

Ředitelka neziskovky: Některé firmy zneužívají situace ukrajinských uprchlíků

28. 9. 2022, 19:16

Markéta Hronková, ředitelka neziskové organizace La Strada, v rozhovoru pro Právo řekla, že někteří zaměstnavatelé zneužívají situace ukrajinských uprchlíků. Odmítají jim například vystavit pracovní smlouvy nebo z platu strhávají nedohodnuté pokuty. Protože uprchlíci práci potřebují a bojí se, že ji ztratí, často v zaměstnání setrvávají i přes špatné pracovní podmínky.

Foto: Jan Handrejch

Centrum pro uprchlíky v Praze (snímek z poloviny března)

Článek

Před pár měsíci jste Právu řekla, že se na vás budou ukrajinští uprchlíci obracet až několik měsíců po válce kvůli pracovnímu vykořisťování. Děje se tak?

Množí se nám informace o nedobrém jednání různých zaměstnavatelů. Je to na hranici porušování pracovního práva a zatím jsme se nedostali do trestní roviny. Jde spíše o zneužívání zoufalé situace těch lidí, ale obchodování s nimi to ještě není.

Jak zneužívají jejich si­tuace?

Velmi často odmítají vystavit smlouvy s tím, že mají jiné zájemce o práci, kteří tištěnou dohodu chtít nebudou. Také se na nás uprchlíci obracejí s tím, že dostávají míň peněz, než bylo domluveno. Nebo jim zaměstnavatel z platu strhává nedohodnuté pokuty. Když si stěžují, tak nedostanou plat žádný. Protože nemají smlouvu ani nemají žádnou dohodu, nejsou podklady pro právní řešení. Zaměstnavatelé zneužívají toho, že lidé práci potřebují. Nedávají jim na výběr. Uprchlíci často chtějí zůstat v anonymitě, protože se bojí i o tu práci, kterou mají.

Náklady na ukrajinské uprchlíky budou proti očekávání asi poloviční

Domácí

Proč takové pracovní podmínky neodmítnou?

Mají obavu, že práci nenajdou, a potřebují ji hned. Nemohou hledat měsíc jinou. Různí náboráři vědí, že v tuto chvíli mohou tlačit víc než před časem, kdy byla nezaměstnanost téměř nulová. Můžeme jim pomoci vypracovat žádosti a předžalobní výzvy či snahou o domluvu se zaměstnavatelem. Je to těžké, když není smlouva nebo písemná dohoda.

V jakém odvětví se to nejvíce děje?

Nejedná se o vysoce kvalifikované práce, spíše o zaměstnání, kde je zapotřebí hodně pracovní síly a není problém ji obměňovat. Tam to může být ve všech možných odvětvích. Náboráři a agentury využívají toho, že je tu mnoho tisíc lidí, kteří práci potřebují hned a nemůžou si vybírat.

Kolik uprchlíků se na vás obrátilo od začátku konfliktu?

Na naši linku každý týden zavolá zhruba stovka klientů ukrajinského původu. Za půl roku od začátku války se jich na nás obrátilo zhruba dva tisíce. V terénu se setkáváme se zhruba třemi až čtyřmi stovkami uprchlíků, tedy s celkem čtyřmi až pěti tisíci od začátku konfliktu. Nemusí se jednat o lidi, které bychom identifikovali jako zneužívané či vykořisťované. Pozorujeme ale nárůst proti provozu před válkou.

O slabinách integrace Ukrajinců v Česku. Rozhovor se sociologem Danielem Prokopem

SALON

Ozvali se vám uprchlíci, kteří zažili sexuální vykořisťování?

Několikrát jsme řešili nabídky, kde se mohlo jednat o se­xuální vykořisťování, třeba ubytování s požadavky na zjev a věk žen. Tam bylo podezření, že by se mohlo jednat o požadování sexu za poskytnutí ubytování nebo práce.

Případy, kdy by ze strany ubytovatelů došlo k požadavku na sexuální služby, se objevily minimálně. Myslím, že někteří z nich předpokládali, že by to takhle mohlo fungovat. Případně že když u sebe ubytují ženu, bude vařit, uklízet a dělat všechny domácí práce. Zatím se nám ale ozvalo minimálně žen v této situaci. Neznamená to, že se to neděje. Ale zatím se nám neozval nikdo, kdo by byl donucen k prostituci či k práci v erotickém salonu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků