Článek
Nemají, ke komu být loajální. Se svým hlasem experimentují. A polovina z nich by dokonce uvítala vznik nové strany, protože současná nabídka jim přijde nedostatečná. Takoví jsou prvovoliči v Česku. Ve svých postojích se kloní k vládním stranám nebo Pirátům a Zeleným. Průzkum zpracovala agentura na jaře. Základní postoje mladých voličů se ale v čase moc nemění.
Čtvrtina se chystá volit Spolu
Konkrétnější jsou data ze zářijového průzkumu agentury NMS, který se týká voličů mezi 18 a 24 lety. Analytička této agentury Tereza Friedrichová řekla, že v této věkové skupině vede koalice Spolu: „Spolu by volilo asi 27 procent mladých. Jak STAN, tak Piráty by si vybrala asi pětina z nich. Hnutí ANO by získalo přízeň 15 procent. Pro SPD, Stačilo! a Motoristy! by hlasovaly nižší jednotky procent mladých voličů.“ Tereza Friedrichová ale upozornila na omezenou přesnost těchto dat, protože vzorek respondentů byl malý.
Obtížná předvídatelnost a vrtkavá motivace. Na tyto vlastnosti prvovoličů zase upozorňuje analytik STEM Martin Kratochvíl: „Před čtyřmi lety se přiklonili hlavně ke koalici Spolu a k PirSTAN. Tedy ke stranám, které pak sestavovaly vládu. To se pravděpodobně zopakuje, ale nemusí to být tak výrazné. Hnutí ANO totiž už v této věkové skupině nepropadá. A její pozornost si získávají Motoristé.“
A mladí také často volí podle svých rodičů. Tři pětiny z nich se s nimi v politických názorech shodují. Naopak čtvrtina se odlišuje. S rostoucím věkem se podíl voličů, kteří jsou s rodiči ve shodě, snižuje.
Tři čtvrtiny: „Volím nejmenší zlo“
74 procent mladých lidí od 19 do 29 let bude u voleb vybírat „nejmenší zlo“. V tom se shodují s ostatními věkovými skupinami. Víc než polovina mladých - 57 procent - bude volit svou oblíbenou stranu. O jedno procento méně - tedy 56 procent - bude „volit změnu“. A celých 55 procent si chce vybrat z volebních debat. To je ve srovnání s ostatními věkovými skupinami výrazně víc.
Mladí také chválí současný režim. Podle jasné většiny z nich - 70 procent - je lepší než ten před rokem 1989. Jen 14 procent ho označuje za horší. Podobně to vidí i lidé mladšího středního věku. Mezi staršími pak pozitivní hodnocení jen mírně převažují nad negativními.
A u mladých bodují instituce. Výrazně vyšší důvěru než ostatní mají v Ústavní soud, prezidenta, Severoatlantickou alianci a Evropskou unii. Obecně ale všem institucím důvěřují více než lidé ve starším věku. Nadprůměrně často také fandí demokracii a vidí ji jako nejlepší formu vládnutí.
Prvovoliči se podle odborníků odlišují od ostatních věkových skupin také tím, jak vstřebávají informace. Podle odborníka na politický marketing a politického konzultanta Karla Komínka dávají na sociálních sítích přednost krátkým úderným videím. Preferují proto Instagram a TikTok. Facebook spíš kvůli messengeru. „Sociální sítě často ukazují emocemi nabitý obsah. A většinou to jsou negativní emoce, které postoje vyhrocují a polarizují,“ dodává Karel Komínek.
