Článek
Politické debaty, spory vládních a opozičních stran nebo představování nových zákonů. To vše mohou neslyšící lidé od letošního ledna sledovat přímo z Poslanecké sněmovny ve svém vlastním jazyce.
Poslanecké briefingy poslaneckých klubů se nově pravidelně tlumočí do českého znakového jazyka. Pro komunitu neslyšících jde o významný krok, který jí umožňuje lépe sledovat aktuální politické dění.
„My díky tomu máme skutečně možnost zjistit, dívat se na to, co si ty jednotlivé politické strany myslí, jaké mají názory a za co budou bojovat,“ znakuje Petr Vysuček, neslyšící uživatel českého znakového jazyka a odborník na problematiku neslyšících.
Podle něj si přitom většina slyšící veřejnosti neuvědomuje, že český znakový jazyk není pouhou češtinou převedenou do pohybu rukou.
Mezi rozšířené omyly patří i představa, že znakový jazyk funguje „beze slov“. Z lingvistického hlediska jsou však znaky obdobou slov v mluvených jazycích a plní stejnou funkci. Nejde tedy o komunikaci beze slov, ale o jiný způsob jazykového vyjadřování.
„Většinová společnost tohle moc neví, ale český znakový jazyk nemá s češtinou nic společného. Český znakový jazyk není čeština převedená do znaků, jsou to dva úplně jiné jazyky s vlastní slovní zásobou a vlastní gramatikou,“ znakuje Vysuček.
Právě proto podle něj nestačí neslyšícím pouze titulky.
„Je to jako kdybyste si porovnali češtinu a angličtinu. Taky nemůžete jen nahradit česká slova anglickými a čekat, že vznikne smysluplná věta, “ znakuje Vysuček.
Politika bez přípravy
Tlumočení politických témat přitom není jednoduché ani pro samotné tlumočníky.
„Nedostáváme žádné podklady předem, neznáme projevy, neznáme témata. Musíme mít přehled o tom, co se aktuálně děje,“ popisuje tlumočnice českého znakového jazyka Josefina Kalousová.
Další výzvou je samotný jazyk politiky. Podle Kalousové se český znakový jazyk v této oblasti používá poměrně krátce a pro řadu odborných pojmů proto dosud neexistují ustálené jednoslovné znaky. Tlumočníci tak musí dobře rozumět významu sdělení a převést ho do znakového jazyka tak, aby bylo pro neslyšící srozumitelné.
„My nepřekládáme jednotlivá slova, ale tlumočíme význam sdělení. Pokud někdo mluví velmi rozvětveně, je těžší zachytit, co je vlastně jeho hlavním sdělením,“ vysvětluje Kalousová.
Vedle odborných výrazů ale musí tlumočníci řešit ještě jednu věc. Jak ve znakovém jazyce označit politiky, o kterých se právě mluví?
Od Havla po Pavla
Právě k tomu slouží takzvané jmenné znaky.
„Čeština je mluvený jazyk a znakový jazyk je jazyk znakový. My tam nemůžeme prostě to jméno jen tak nechat, jak je. Mohli bychom použít prstovou abecedu, ale to není úplně ono. Pro znakový jazyk je typické, že se používají takzvané jmenné znaky,“ znakuje Vysuček.