Článek
„ÚZSVM standardně od roku 2021 prodává virtuální měnu, která státu propadla v trestních řízeních na základě rozsudků soudů. Prodává ji v transparentních výběrových řízeních s elektronickou aukcí. Dosud proběhlo 47 úspěšných aukcí virtuálních měn,“ sdělila Novinkám mluvčí ÚZSVM Michaela Tesařová.
Na otázku, proč ministerstvo spravedlnosti své kroky nekoordinovalo s úřadem, mluvčí resortu Vladimír Řepka Novinkám neodpověděl. K případu mlčí i Blažek, který ve středu oznámil, že se k věci už nebude vyjadřovat, což dodržel i na čtvrteční k tomu svolané mimořádné schůzi.
V darovací smlouvě, kterou zprostředkoval Jiřikovského advokát Kárim Titz, stojí, že dárce bitcoiny (BTC) věnoval „ve prospěch rozpočtových položek státu“. Ministerstvo se pak v dokumentu zavázalo použít peníze na pomoc obětem trestných činů.
Schválený rozpočet resortu spravedlnosti na letošní rok činí 39,4 miliardy korun, jedna miliarda, kterou darované BTC vynesly, tak není zanedbatelná položka.
Resort si musel půjčit peněženku
Aby mohl bitcoiny dražit, chyběla resortu hardwarová peněženka, kterou disponuje ÚZSVM. Tu si pro celou akci ministerstvo „půjčilo“.
Od 16. dubna do konce května uzavřel resort spravedlnosti na základě výsledků aukcí 49 smluv, které jsou zveřejněny v registru. BTC za stovky milionů od resortu koupily čtyři osoby. Vůbec nejvíc jich poputovalo k Lukáši Bartuškovi, který za ně utratil 373 milionů korun. Mezi kupci byl také Bohuslav Matucha, akciová společnost Akcent Praha Group a Sigil PCC Limited.
Nejčastěji zastupují právě justici
Majetkový úřad má s dražením kryptoměn letité zkušenosti. Jak vyplývá z historie jeho aukcí, od roku 2021 vydražil virtuální měnu v hodnotě 173 milionů korun. Nejvíc přinesla dražba pěti jednotek BTC v březnu 2024 s konečnou cenou 8 098 000 korun. Hodnota nejnižšího podání byla tehdy stanovena jako 95 procent výše XBP indexu (zjednodušeně řečeno jde o aktuální hodnotu, pozn. red.), která byla platná v daný den k 8. hodině ráno.
Dražeb, které úřad pořádá, se může účastnit kdokoliv, kdo je registrovaný ve státním Elektronickém aukčním systému a složí potřebnou kauci. U zmiňovaných pěti jednotek BTC činila 215 tisíc korun, nejnižší podání bylo 7 824 911 korun a minimální příhoz v dražbě činil tisíc korun.
Hlavní agendou úřadu je zastupování státu v majetkových právních jednáních. Nejčastěji zastupuje právě ministerstvo spravedlnosti, pozemkový úřad a Policii ČR. Může být také pověřen například Policií ČR správou zajištěných virtuálních měn, a to až do pravomocného rozhodnutí soudu.
„ÚZSVM má v současnosti v držení několik jednotek virtuální měny bitcoin, které státu propadly v trestním řízení. Aktuálně jsou vyhlášeny dvě elektronické aukce na její prodej,“ uvedla Tesařová.
Kupka: My bychom dražbu bitcoinů nedělali
Že je postup Blažka zvláštní, naznačil tento týden v rozhovoru i jeho stranický kolega a ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Co se týče ministerstva dopravy či Státního fondu dopravní infrastruktury, tak žádný příjem v bitcoinech jsme neměli, nezaznamenali jsme ho. A ani bychom ho nerealizovali. To by dělal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ řekl Novinkám.
Blažek si za učiněné kroky posypal hlavu popelem a podal demisi. „Dnes je již zřejmé, že jsem měl o daru informovat ostatní členy vlády a veřejnost dříve,“ prohlásil na tiskové konferenci ve středu. Zdůraznil však, že z transakcí nemá žádný osobní prospěch. „Snažil jsem se získat nemalé finanční prostředky pro Českou republiku,“ dodal s tím, že o daru prý neinformoval ani ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS).
Premiér Petr Fiala (ODS) připustil, že stát mohl být v této kauze zneužit. Petr Kotáb z Katedry finančního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy zdůraznil, že je potřeba zkoumat roli a jednání jednotlivých reprezentantů státu včetně ministrů.
„Nelze ovšem předem presumovat jejich vinu. Situaci bych připodobnil k podvodu spáchanému na obchodní korporaci či jiné právnické osobě. Pokud její vedoucí představitelé (statutáři) k chystanému podvodu vědomě přispěli, či z něj dokonce profitovali, jsou spolupachateli a měli by nést trestní odpovědnost,“ uvedl.
„Pokud jen podvod připustili vzhledem ke své nedbalosti, nebudou odpovědni trestně, ale patrně jen morálně. A legitimní pak bude otázka, zda jsou to osoby dostatečně způsobilé pro další výkon své funkce,“ poznamenal.
„Pokud o chystaném podvodu nevěděli a ani nemohli vědět, jsou jeho oběťmi stejně jako podvedená korporace. Do jaké z těchto tří kategorií mají být zařazeni, vyplyne až z řádného vyšetření všech skutkových okolností,“ uzavřel.
Kauza bitcoinů
Tomáš Jiřikovský provozoval od roku 2013 nelegální darknet tržiště Sheep Marketplace, kde se obchodovalo s drogami, zbraněmi a dalšími zakázanými komoditami. Později měl vazby na další nelegální tržiště Nucleus market, i když se neprokázalo, že ho přímo provozoval. Nakonec byl v roce 2017 odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Státu se podařilo zabavit jen 0,5 bitcoinu, přestože měl údajně vydělat přes 1500 BTC.
Po propuštění z vězení za dobré chování se Jiřikovský domáhal navrácení zabavené elektroniky – hlavně však virtuální peněženky s bitcoiny. Jeho advokát Kárim Titz oslovil ministra Pavla Blažka s nabídkou: 30 % bitcoinů jako dar ministerstvu spravedlnosti. Stát z darovaných bitcoinů následně získal v aukcích 956,8 milionu Kč. Blažek to prezentoval jako dar polepšeného kajícníka, zatímco kritici upozorňovali, že si Jiřikovský za tento podíl koupil přístup ke zbytku bitcoinů.
Na další podezřelé okolnosti upozornil Radiožurnál. Podle oficiální verze událostí byla peněženka otevřena za přítomnosti notáře a Blažkova ekonomického náměstka. Podle analytických webů nicméně odešla ještě jiná dvojice plateb před tímto otevřením. Z transakčních analýz se také ukázalo, že na peněžence byla podstatně větší částka, než Blažek tvrdil, a to 12,5 miliardy korun, tedy 5366 bitcoinů.
