Článek
„Je to doporučení pro lékaře, jak by se měli na sítích chovat, a zároveň také návod pro laickou veřejnost, aby věděla, na co si dát pozor u lidí, kteří je oslovují, a dokázala poznat, co už není transparentní nebo relevantní,“ vysvětluje Novinkám viceprezident komory Jan Přáda.
V Česku je kolem 45 tisíc lékařů a lékařek, z nichž někteří jsou aktivní na sociálních sítích, kde sdílejí nejrůznější rady a střípky z denního provozu. Část ale spolupracuje i s firmami, které nabízejí různé výživové doplňky, zdravotní pomůcky nebo jiné přípravky. Panují proto obavy, že lékaři mohou své sledující ovlivňovat ve prospěch těchto firem.
Žádná pravidla pro chování lékařů na sociálních sítích totiž dosud neexistují, komora se tak v kodexu snaží načrtnou aspoň hrubé mantinely. Na své členy apeluje, ať šíří jen odborné a ověřené informace o zdraví a medicíně. Neměli by naskakovat na dezinformace a dál je předávat. A pokud ve svých dřívějších příspěvcích najdou chybu, měli by ji opravit.
Osvěta pro 110 tisíc uživatelů
Není to tak dávno, co veřejnost pobouřil příspěvek porodníka Antonína Pařízka, ve kterém se snažil upozornit na problém s obezitou u těhotných žen tím, že zveřejnil několik nelichotivých nahých fotek svých pacientek zezadu. Před publikací osobních údajů, zdravotních dat nebo fotek bez svolení pacientů teď komora jasně varuje.
Problematickým bodem je i reklama. Sledující by podle komory měli zpozornět ve chvíli, kdy lékař ve videu vychvaluje konkrétní produkty. „Lékař by neměl propagovat nějaké služby, jeho aktivita by měla být spíš osvětová,“ dodává Přáda.
O medicínskou osvětu se na sítích snaží třeba pražský zastupitel a všeobecný lékař Tomáš Kaštovský (ODS), kterého na Instagramu sleduje přes 110 tisíc uživatelů. V bílém plášti se stetoskopem kolem krku sdílí krátká videa s lékařskými radami nebo anketami.
„Nečekal jsem, že to osloví tolik lidí, a o to víc mě těší, že se téma zdraví dostává k širší veřejnosti. Pokud to někomu pomůže lépe se zorientovat nebo se začne víc zajímat o své zdraví, má to smysl,“ říká Kaštovský.
S kodexem souzní, většinu principů se podle svých slov snaží dodržovat. Když nedávno začal spolupracovat s firmou nabízející výživové doplňky, příznivcům to otevřeně sdělil. „Ano, je to spolupráce a nijak to neskrývám. Ale obsah zůstává mým vlastním, podloženým odborností,“ ujišťuje.
Není „doktor“ jako doktor
Podle etického kodexu lékaři nemohou na sítích dělat reklamu lékům na předpis, tabu jsou jakékoliv léčebné rady a diagnózy přes chat a adorace neprověřených metod léčení. „Nebudu propagovat ani vychvalovat žádné léčebné postupy, metody či produkty, které nejsou vědecky ověřené,“ stojí v kodexu.
Ne každý medicínský influencer je ale skutečně lékař, ačkoliv to o sobě může tvrdit. „Právě proto má podle mě kodex smysl. Měl by pomoci rozlišovat mezi skutečnými lékaři a těmi, kdo si na ně jen hrají, a mezi vědecky podloženými informacemi a manipulací,“ myslí si Kaštovský.
Přes stránky ČLK si může každý snadno ověřit existenci lékaře i jeho specializaci a působiště. V Česku totiž nemůže nabízet péči člověk, který není v profesní komoře. Pokud nelze jeho jméno v rejstříku dohledat, není to atestovaný lékař. Na podvodníky si ale lidé příliš nestěžují, přiznává Přáda.
Při dodržování kodexu spoléhá lékařská komora spíš na čestnost a svědomí. Porušení pravidel totiž nemůže po nikom vymáhat, nejsou závazná.
