Článek
„Jestli se nestane zázrak, tak do pěti let nenajdou lidi praktika. Už dneska máme skoro 200 tisíc neregistrovaných dětí a evidentně to nikomu nevadí,“ varuje předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.
Lékařům podle ní dochází trpělivost. Z přibližně dvou tisíc dětských praktiků je v Česku polovina v důchodovém věku. „Myslím si, že je blízko doba, kdy se lékaři, kterým je 70 a více, seberou a padne to,“ upozornila.
Ačkoliv se daří navyšovat počty studentů v oboru pediatrie, většina zůstává spíš ve větších městech a jejich okolí. Podle praktiků by pomohlo, kdyby mohli mladí lékaři po splnění první odborné zkoušky (tzv. kmen) nastoupit hned do ordinace praktika v terénu, kde budou ve výcviku pokračovat. Teď to možné není.
„Naším cílem je, aby se lékaři po kmeni dostali co nejdřív do ordinací praktických dětských lékařů ke školitelům a posílili neutěšenou personální situaci,“ řekla předsedkyně Sdružení praktických dětských lékařů Ilona Hülleová. Mladí lékaři podle ní zůstávají na dětských odděleních a chybí v terénu.
Na dětského praktika se lékaři školí 4,5 roku. Vedle společného základu mají i specializovaný výcvik, jehož součástí je povinná desetiměsíční stáž v nemocnici. Praktici žádají, aby i tady byla možnost volby.
Proti je Česká pediatrická společnost. Nedostupnost primární péče to podle předsedy Jiřího Bronského nevyřeší. „Takto dlouhodobý problém nelze řešit změnou vzdělávání, kdy bychom přechodně problém posunuli maximálně o rok, a to ještě u malé skupiny budoucích pediatrů. Mladé kolegy připravující se k atestaci nelze připravit o důležité součásti vzdělávání a použít je jako rychlou náhradu chybějících praktických dětských lékařů,“ sdělil Novinkám a Právu.
Mladí lékaři by tím podle něj přišli o možnost dostatečně se seznámit s nejobtížnějšími případy, včetně vážně nemocných novorozenců. Přišli by také o vazbu na specialisty, které by mohli v budoucnu potřebovat. „Z rozhovorů s mladými lékaři vím, že na stáž vzpomínají v dobrém, hodí se jim to i poté na středisku,“ řekl primář dětského oddělení kolínské nemocnice René Hrdlička.
Ordinace při nemocnicích
Ačkoliv nové ordinace vznikají, ubývá jich rychleji. Všeobecná zdravotní pojišťovna loni podpořila vznik jedenácti ordinací praktických dětských lékařů.
Každému lékaři na to přispěla téměř půl milionem korun. Mezi nimi i lékařce Lucii Laštůvkové z Jilemnice. „První část dotace mi pomohla dostat se z minusových čísel a stabilizovat situaci,“ řekla Novinkám a Právu. Donedávna pracovala v místní nemocnici. Nad vlastní ordinací přemýšlela už dříve, příhodné okolnosti nastaly nedávno. I ona považuje stáž v nemocnici za přínosnou.
Ke zlepšení problémů s nedostupností má podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka pomoci i zřizování ordinací při nemocnicích. Loni jich vzniklo jedenáct.
Tuto strategii Sdružení dětských praktiků dříve kritizovalo, protože ordinace vznikaly v místech, kde to nebylo potřeba. Pokud se teď soustředí v okresních městech, kde péče chybí, považují to za dobré.
Nedostatek pediatrů chce stát řešit pomocí lékařů z nemocnic
