Článek
Bývalá administrativní pracovnice vimperské charity vyměnila tužku a papír za rakety, které váží přes šest set třicet kilogramů.
„Vždycky jsem byla armádním fanouškem a vojenská technika mě přitahovala. To byl také důvod, proč jsem do armády nastoupila. Čtyři roky jsem sloužila jako řidič nabíjecího přepravníku. Od letošního roku jsem operátor odpalovacího zařízení a moc mě to baví,“ popsala svou funkci v armádě četařka.
Tato napohled křehká dívka manipuluje hlavně s raketami, které váží přes půl tuny. „Rakety samozřejmě nezvedám. Tu hlavní práci odvede jeřáb, pomocí kterého se nabíjejí do odpalovacího zařízení. Čtyři roky jsem řídila vozidlo, na němž se rakety převáží, teď jsem na té druhé straně. Vylezu na vozidlo, kde je odpalovací zařízení, a pomáhám jeřábu usměrňovat rakety, aby se dostaly na správné místo. Když hodně fouká vítr a raketou lomcuje, je to adrenalin,“ řekla Veronika.
V Kyjevě zahájili výstavu děl namalovaných na zbytcích ruských raket
Na starosti má protiletadlový komplex 2K12 KUB, který armáda používá více než čtyřicet let. Nahradit ho má během tří let moderní izraelský systém Spyder. „Jsem ráda, že jsem si mohla vyzkoušet historičtější kousky. Budu mít alespoň srovnání, až budeme přezbrojeni na nový systém,“ dodala četařka.
Práce v armádě, a navíc s těžkou technikou, je ve většině případů doménou mužů. I Veronika se setkala s názorem, že ženy zkrátka nemají v armádě co dělat.
„Podobné poznámky neřeším, každý má právo na svůj názor. Většina mužů mi ale pomáhá. Od prvního okamžiku, co jsem nastoupila do armády, se snažím odvádět práci, která se ode mě očekává,“ dodala Veronika, která nejraději relaxuje u hudby. Ráda poslouchá rock a heavy metal a věnuje se také pěší turistice.
Finky se hromadně hlásí na kurzy sebeobrany a přežití. Kvůli ruské hrozbě
