Hlavní obsah

Poslanci začali vášnivě jednat o zákazu interrupcí

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Ve Sněmovně v pátek začal dlouho očekávaný souboj mezi zastánci a odpůrci potratů. Proti sobě stojí dva nesmiřitelné tábory. Lidovci by lékaře za umělé přerušení těhotenství poslali až na pět let za mříže anebo by ho zbavili praxe. Na druhé straně početnější skupina hájí právo ženy na svobodnou volbu.

Foto: Bára Haušková

Karlova Studánka jako paličkovaná krajka vznikla v rukou Hany Dubajové.

Článek

Skupina osmi poslanců KDU-ČSL spolu s Petrem Plevou (ODS) vytáhla do boje velmi razantně. Na pomoc si přizvali ještě před projednáváním lékaře, kteří se stejně jako politici v názoru na interrupce rozcházejí. Obhajovali přitom názor, že lidský život začíná již početím, a potrat je tedy zabitím živé bytosti. Podle dosavadních diskusí ve Sněmovně převládá názor, že interrupce by měly v našem právním řádu zůstat.

Sám lidovecký šéf Miroslav Kalousek již při zveřejnění návrhu na adresu svých kolegů prohlásil: "Ruku bych pro to nezvedl, i když chápu kolegy, kteří to předložili."

Kdy se člověk stává člověkem?

Nejostřejší obhájce zákazu Jiří Karas vyzval poslance, aby nenechali platit zákon, který umožňuje řešit problémy "zabitím nevinného". Dramaticky se ptal: "Má žena skutečně právo rozhodovat o svém mateřství? Zajisté má, má plné právo se rozhodnout, kdy a s kým, za jakých ekonomických či jiných předpokladů. Ale má právo nechat zabít svůj plod? Nikoli, to už je velmi svérázný výklad svobody."

Podle navrhovatelů je současný zákon, který umožňuje potrat do 12. týdne těhotenství a pak ještě po stejnou dobu v případě ohrožení zdravého vývoje plodu, v rozporu s ústavou.

Proti tomu se ohradila Milada Emmerová (ČSSD). Podle ní se vychází z toho, že lidský život začíná narozením. A jestliže se říká, že je hoden ochrany již před narozením, pak nejde o příkaz, ale o přání, z něhož nelze odvozovat úmysl zákonodárců zakázat potraty.

Jak připomněl Zdeněk Jičínský (ČSSD), právě tato formulace se do ústavy dostala po dlouhých diskusích s křesťanskými poslanci.

Kasal: nejsme tmáři

Místopředseda Sněmovny a KDU-ČSL Jan Kasal v souvislosti s obavami, že zákaz potratů povede k vyššímu počtu dětí narozených s těžkým postižením, uvedl, že tyto úvahy nejsou pro lidstvo nové. "Byly kultury, které se zabývaly šlechtěním rasy. Kultury, do jejichž normálu patřilo nechat žít jenom perspektivní, zdravé a užitečné. Tam se určitě zařadit nechceme," prohlásil.

Připustil, že o tom, zda potraty umožnit v případě vad neslučitelných se životem, je možné diskutovat. "Nejsme středověcí tmáři," bránil názory své a kolegů Kasal.

Argumenty gynekologa s padesátiletou praxí prof. Antonína Doležala, který považuje interrupce za "nezbytné zlo", si vzala na pomoc Emmerová. "Představu navrhovatelů, že každé započaté těhotenství musí končit porodem a že případný trest za interrupci odradí ty, kdo o tom uvažují, pokládám za velmi primitivní," citovala poslankyně odborníka.

Poukázala na to, že lidovci se uchýlili i k ideologickým argumentům, když na podporu svého názoru tvrdili, že "umělé potraty jako první na světě legalizoval bolševický režim".

Nátlak bez účinku

Již měsíce zahlcovali parlamentní poštu odpůrci i zastánci zákona. Helena Mallotová (ODS) odmítla názor velké části příznivců zákazu, kteří chtějí činit poslance spoluodpovědnými za masové vraždy nenarozených dětí. Také její stranická kolegyně Lucie Talmanová nepovažuje zákaz za potřebný, neboť potratů neustále ubývá: "V loňském roce bylo realizováno nejméně umělých přerušení těhotenství od roku 1958, kdy byl tento zákrok legalizován. Život tedy toto tíživé dilema naštěstí řeší za nás."

Související témata:

Výběr článků

Načítám