Hlavní obsah

Poslanci vychytrale znemožnili zdanění svých náhrad k platům

– Praha
Právo, ada, nig

Ještě minulý týden zástupci všech parlamentních frakcí svorně tvrdili, jak nemají problém se schválením tzv. platového zákona, na jehož základě by se poslancům, senátorům, ministrům, prezidentovi a dalším činitelům danily náhrady. Ty v případě zákonodárců dosahují až 43 tisíc korun čistého měsíčně. Ve středu večer se ale Sněmovna postavila ke změně zákona šalamounsky.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Poslanecká sněmovna

Článek

Poslanci s ním sice v prvním čtení bez jakékoli diskuse souhlasili, ovšem zamítli zkrácení lhůty pro jeho projednání ve výborech. Na první pohled zdánlivá maličkost však má téměř jistý důsledek: Sněmovna se nejspíš už do konce volebního období nedostane k definitivnímu schválení novely platového zákona a tím pádem náhrady politiků zůstanou i nadále nezdaněné.

Druhé čtení novely totiž může přijít na řadu až na dubnovou schůzi dolní komory, přičemž ta podle dosavadních úvah má mít na programu pouze ty zákony, které poslancům případně vrátí Senát nebo prezident.

Ve středu pro zkrácení lhůty hlasovalo ze 129 přítomných poslanců pouze 32. Byli mezi nimi všichni komunisté, kteří s návrhem přišli. Přidalo se k nim také osm soc. dem. včetně šéfa klubu Bohuslava Sobotky a stranického předsedy Jiřího Paroubka, občanští demokraté Jan Bauer a David Kafka a také lidovec Jan Grůza a nezařazený poslanec Jan Schwippel.

„Zkrácení lhůty bylo nutné, aby ta věc vůbec měla šanci na schválení,“ okomentoval hlasování poslanců šéf klubu KSČM Pavel Kováčik. Připustil, že „asi není příliš vůle se tím zabývat“.

Poslanci a senátoři pobírají desetitisícové měsíční náhrady na dopravu, stravu a reprezentaci.
Jejich základní měsíční plat - letos po čtyřprocentním snížení - činí 58 944 korun hrubého. Ten ale pobírá zhruba čtvrtina poslanců, většina totiž zastává různé funkce, které jim příjem díky příplatkům zvyšují.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám