Článek
Odškodnění se vztahuje na dobu od 20. srpna 1968, kdy okupace začala, do 27. června 1991, kdy zemi opustili poslední sovětští vojáci. Podle původního návrhu ODS by příbuzní lidí, které okupační vojáci zabili, dostali milión korun. Znásilnění a zranění s trvalými následky by měli nárok na půl miliónu a ostatní zranění na 100 000 korun.
Při posledním jednání ve Sněmovně minulý týden navrhl poslanec ČSSD Jiří Václavek, aby tyto částky byly 150 000 korun pro pozůstalé po lidech, které sovětští vojáci zabili, znásilnění a zranění s trvalými následky by měli nárok na 70 000 a ostatní zranění na 30 000 korun. Podle zástupců ČSSD je odškodnění, jež navrhla ODS, neúměrné v porovnání s odškodněném lidí, kteří bojovali třeba proti fašismu. Sněmovna tento návrh schválila. Výši odškodnění by mohl ještě pozměnit Senát, v němž má ODS dominantní pozici.
V počtu lidí, kteří by mohli požádat o odškodnění, z důvodu přetrvávajícího utajování některých materiálů panují nejasnosti. ODS spočítala, že její návrh by přišel státní rozpočet na 600 milionů korun. Václavek tvrdil, že by to bylo 1,1 miliardy korun.
Přijali kompromisní variantu
"Pro to, aby byl návrh přijat, jsme ochotni jednat a v tuto chvíli se nebráníme žádným návrhům. Je totiž zřejmé, že stát v roce 1968 v jedné ze svých základních funkcí selhal a nedokázal ochránit své občany. Za toto pochybení by proto měl oběti odškodnit," řekl už dříve jeden z předkladatelů návrhu, poslanec Petr Nečas (ODS).
"Podařilo se přijmout alespoň nějaké znění (zákona), které pro mě v nedostatečné míře, ale přece jenom umožňuje odškodnit oběti...," poděkovala pak za schválení místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Zákon o odškodnění nepodpořili kromě pěti sociálních demokratů také komunisté. "Je (zákon) návrhem na odškodnění již odškodněného," uvedla Jitka Gruntová s poukazem na odškodnění na základě vládního předpisu z roku 1991.